Šedesátiny šumného Davida Vávry pohladily duši

Jsou lidé, kteří vstoupí do naší paměti a zůstávají v ní, ačkoliv na ně i trochu zapomeneme. David Vávra, který včera na Dobešce slavil své šedesátiny, nám mnohé naše vzpomínky připomněl. Klobouk dolů před takovou oslavou...

"Nebude to žádný JÁJISMUS," ujal se oslavenec role konferenciéra v pražském Divadle Dobeška, které se zaplnilo do posledního místa Davidovými přáteli a životními inspirátory. 

Na úvod zazněla první "sklepácká" písnička Již popětisté volám dentisté, kterou ve čtrnácti letech složil David s Milanem Šteindlerem, stejně jako básně typu: "Coca-cola z júesej, vyrábí se v eneser, nepije se v čéesesr,eseser..."

Zazářila Monika Načeva - česká Patti Smith, jak jí David říká.

Sklepáckou klasiku zazpíval Tomáš Hanák s Paprikou (Janou Hanákovou):

Alebo áno, alebo nie,
maj so mnou ešte strpenie,
veď laska je života korenie,
bože moj, bože moj.

Diváckou cenu za nejvtipnější příspěvek určitě dostal Davidův spolužák Fáňa Váša, který odhalil v hrané scénce své dávné trauma: při nešikovné montáži vázání provrtal Davidovi fungl nové lyže značky Rosignol zakoupené v legendární prodejně s dovozovým zbožím Pragoimpo. 

Kamarádi jeden po druhém přicházeli s písničkami a říkačkami typu: "Šedesát už roků, i když se to nezdá, září nad Braníkem Davidova hvězda."

David pozval na pódium i duchovní inspirátory Sklepa. Třeba Jana Vodňaského, na nějž Sklepáci  "házeli" slovními hříčkami starými čtyřicet let Freude, Freude, Freude, vždycky na tě dojde... či Ať ti dupou králíci, což je zlidovělá hláška z písně:

Ptáš se, jak mi dupou králíci:skvěle - pojď si poslechnout,sevřeně v trojstupu obcházejí chalupu,smělý úsměv na líci - tak mi dupou králíci! 

Ivan Mládek přispěl svými  Mravenci v kredenci. Publikum vzpomínalo na legendární Mládkovy hrdinky - Dášu Novákovou a Stáňu Polákovou. Do půlnoci pak divadlo bavil Lou Fananek Hagen a Tři sestry.

Absolutním vrcholem večera však byly tři písničky pětaosmdesátiletého Jiřího Suchého. Publikum zpívalo s ním Pramínek vlasů, Naraž si bouřku ještě více do čela a Blues pro tebe:

Zpívám blues jen a jen pro tebe
snad zapomenu příští den už na tebe.
Jestli se mi to povede,
tak žádná víc už nesvede,
abych pro ní dělal to co pro tebe.

Když pak Davidovi Jiří Suchý, o generaci starší, blahopřál s tím, že si pozvání na jeho šedesátiny moc váží, David si obřadně sundal bouřku z hlavy a odpověděl: "Mistře, jste tu pro naši paměť."

A pro naši paměť visel celý večer - vedle portrétu oslavence - na jevišti i obraz Jirky Podzimka, dlouholetého hudebníka Sklepáků, který divadlo i svět opustil navždy vloni v prosinci. A přece tam i on s námi byl.

Díky, Davide, za tak lidsky krásný zážitek!

Davidovu architektonickou tvorbu od 16. března představí výstava nazvaná Běžet s domy v pražské Galerii Jaroslava Fragnera. A od 8. března se koná v břevnovské galerii Kuzebauch další Davidova výstava Běžet s materiály.