Pevnosti v duších
V mé rodině padl v Itálii Josef Růžička, mladší bratr prababičky Anny. Narodil se právě dnes před 130 lety. Rok po nástupu na práva pražské Karlovo-Ferdinadovy univerzity narukoval do rakousko-uherské armády. Zahynul v šestadvaceti. Rodina dodnes marně pátrá, kde má v Itálii místo svého posledního odpočinku. K jeho osudu se váže příběh mé maminky Dagmar...
„Dědečku,“ zastoupí mi cestu, „proč nesmíme na tvou na zahradu? Chtěla bych si tam natrhat maliny...“
Dívá se na mě svýma velkýma hnědýma očima. A já mlčím.
„Vždyť jsem tvoje vnučka!“ dotírá ta malá holka. Jak že se jmenuje? Dagmar?
„Dej pokoj, Dagmaro,“ zavírám před ní branku. Žádné maliny nebudou! Kliď se mi z cesty, ty dítě z rodu bastardky, které mi neustále připomínáš, že tys‘ tu neměla být. Proč mi Bůh vzal Josefa? Měla umřít ona, ne on. Proč krev mé krve? Proč můj milovaný syn, který nosil moje jméno?
Celý život jsem dřel, aby můj chlapec mohl studovat, být pánem.
I proto jsem si vzal ji... Zbouchnutou Mařku z Vidlákovy Lhoty, která sloužila na statku. Děvečku pro všechno.
Pro VŠECHNO! I pro obveselení mladého statkářova synka. Ale co on s nemanželským panchartem?! A tak se hledal narychlo ženich. Selka za mnou přišla. Prý vezměte si Mařku s tím outěžkem, domkáři Růžičko, dostane velké věno
a budete mít dost na celý život i pro vaše děti.
Byla už v šestém měsíci, když jsem si Marii bral. A dcera Anča se jí narodila hned po svatbě. Měla stejné temné oči jako tahle uličnice Dagmar. Devět let jsem do nich musel koukat, než mi její matka konečně dala vytouženého syna.
Josefa. Mého Josefa. Josefa jako jsem já, jako byl můj otec a děd. Jako byli mí předkové, udření domkáři z Poříčí nad Sázavou. Jenže můj Josef už neměl být chudý. Studoval práva. Měl se stát advokátem, soudcem. Byl mou pýchou. Tak chytrý, pohledný, pracovitý... Nádherně maloval. Mám v ložnici nad postelí jeho obraz. Zátiší s ovocem z naší zahrádky. S ovocem, které už Josef nikdy nebude jíst, protože... padl. Někde v Itálii.
Ani nevím, kde má hrob. Na stole mi po něm zůstala jen fotografie v černém rámečku.
Dalšího syna mi ta běhna z Vidlákovy Lhoty nedala a už ani dát nemůže. Mařka je dávno
mrtvá a já příliš starý. Zato sedlákův cizoložný rod v jejím bastardovi už čtvrtou generaci
pokračuje.
Nenáviděl jsem svou zdravím kypící nevlastní dceru Anču, přes kterou se mi osud vysmíval.
A nemám rád ani tuhle malou Dagmaru s velkýma hnědýma očima.
„Dědečku, chci na zahrádku!!! Vždyť jsem tvoje vnučka!“ chytá mě za ruku.
„Nejsi moje vnučka...!“
„Já vím, jsem pravnučka,“ směje se. Takhle se mohly smát Josefovy děti...
„Ty jsi moje hovnovnučka!“ odstrčím ji. Čokoládové oči se zalijí slzami.
Ostrý šrapnel už navždy zůstane hluboko v nitru další nevinné duše.
Dana Emingerová
Jak Evka snědla tátovi Arnoštovi kus románu
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/24/02/11276/w230/Bf821591.jpeg)
Přestavuju si Arnošta Lustiga, jak si na obláčku listuje novou knížkou o sobě. Jmenuje se Arnoštova cesta a vtipně s nadhledem provází životem slavného spisovatele.
Dana Emingerová
Happy Birthday
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/11276/w230/Bf91269.jpg)
17. listopadu 1989 byl pátek. Ještě ráno to byl takový obyčejný pošmourný den. Pamatuješ si to naprosto přesně, protože v ten pátek, kdy začala „Sametová revoluce“, umřelo dítě.
Dana Emingerová
V houbařské pasti
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/11276/w230/Bf91269.jpg)
Omámeni mochomůrkou hlízovitou jsme se srovnávali s možností, že nám třeba zbývá už jen pár hodin života...
Dana Emingerová
V osmadevadesáti odešla Hana, statečná sestra Arnošta Lustiga
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/22/08/11276/w230/Bf783052.jpeg)
Stojím v Truhlářské ulici v centru Prahy před domem číslo 20. Tady žil po válce spisovatel Arnošt Lustig se svou maminkou a starší sestrou Hanou. Zvoním ve třetím poschodí u dveří s vizitkou Hana Hnátová. Je jaro roku 2011...
Dana Emingerová
Za střípky z úsvitu českých dějin vděčíme rodinným vraždám
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/11276/w230/Bf91269.jpg)
O počátcích českého státu bychom nevěděli nic, kdyby Boleslav nedal zabít knížete Václava a Drahomíra nedala zavraždit Ludmilu a kdyby se obě tyto oběti nezařadily do zástupu svatých. O světcích se totiž musely psát legendy...
Další články autora |
Novinky na iDNES Premium: Každý den rozdáváme bazény za 100 tisíc Kč
Léto je v plném proudu, teploty pravidelně stoupají nad 30 stupňů a schladit se ve vodě je jistě...
Můj syn Xavier zemřel, říká Musk o transgender dceři. A chce zničit „virus woke“
Miliardář Elon Musk tvrdí, že byl podveden, když dovolil svému synovi stát se transgender ženou. V...
IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě
Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...
Sto tun obilí za hodinu. Na Hané mají výjimečný kombajn, jeden z patnácti na světě
Až sto tun obilí dokáže za hodinu sklidit nový kombajn CR11 firmy New Holland, který vyjel do...
VIDEO: Kapitán výletní lodi v Řecku spláchl vlnou turisty na pláži. Vyšetřují ho
Nevyžádané dobrodružství na jinak poklidné dovolené zažili v sobotu turisté na pláži Agios Stefanos...
Zahájení na lodích a v kapkách deště. Olympiádu zažehli Riner a Pérecová
Zahájení, které nemá obdoby. Poprvé v historii se slavnostní ceremoniál přesunul mimo stadion....
Rozvojové země se topí v rekordních dluzích, odnášejí to nejchudší, říká studie
Většina států po celém světě dlouhodobě bojuje s vysokými dluhy. V případě rozvojových států ale...
Pověst jejich zmrzliny překročila hranice. Vsadili na řemeslnou výrobu
Za tři dekády se z malé cukrárny na konci světa stalo zmrzlinářské impérium Adria Gold. Vyrábí...
Prsty už slábnou, hlásí Petr Janda. Na pódiu chce ale zůstat až do konce
Letošní červencová party na zahradě Petra Jandy se nesla v havajském duchu. A její nejzářivější...
![Single máme s miminkem ze spermabanky: Jak to funguje?](//1gr.cz/u/free.gif)
Single máme s miminkem ze spermabanky: Jak to funguje?
Zuzana Bergrová, bývalá vrcholová sportovkyně, si pro svého syna doběhla do spermobanky. O životě single mámy píše úspěšný blog „Plody dna: Příběhy...
- Počet článků 205
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2330x