Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Na nebi

Stoupáme ve vzdušném proudu stále výš. Z horských chat na vrcholu Gerlitzenu jsou barevné čtverečky a lidé vypadají jak mravenci. Nikde žádný cumulus nimbus – mrak, který by násnasál a vyplivl jako zmrzlá eskyma daleko odtud.

Nejdřív s námi povětří pořádně zalomcovalo. Pak jsme společně s instruktorem udělali pár nejistých krůčků vpravo a vlevo, hledali balanc a najednou to přišlo. Rozběhli jsme se, nohy se odlepily od země. Ani nevím jak a byla jsem ve vzduchu. Člověku se při tom zastaví dech, rozbuší srdce. Je to okamžik, trvající celou věčnost. A pak ruch na louce pod námi vystřídalo naprosté ticho.

Užasle hledím na korutanskou krajinu pod sebou a připadám si jak Ikaros. Let je zkušenost, která se s ničím nedá srovnat. Zážitek, o němž snil člověk tak dlouho, jak je lidstvo lidstvem.

V dálce se rýsuje alpské panorama s nejvyšší horou Rakouska Grossglocknerem (3 798 m n.m.). Dohlédnu i do Itálie a na Julské Alpy ve Slovinsku. Trojmezí dominuje hora Dreiländereck (1 506 m), na jejíž vrchol jezdí sedačková lanovka. A támhle je bájná hora Dobratch, na níž žili už Keltové a Římané. V polovině čtrnáctého století se z jejího vrcholu odlomila obrovská skála a do údolí se zřítilo 150 miliónů krychlových metrů kamení. Jenže to místo už ani z leteckého pohledu není vidět, protože suťová pole zarostla květenou. Dokonce vzácnými druhy, jako jsou divoké orchideje. Včera na výletě jsme jich pár viděli. Teď se dívám na Villašské Alpy z nebe a připadá mi, jako by právě hory tvořily jakýsi pomyslný rám mého leteckého obrazu – arénu, ve které se můžeme pohybovat.

Už letíme dobrých dvacet minut. Nejméně 1 500 metrů pod sebou mám křišťálovou hladinu třetího největšího jezera v Korutanech, kde zapřahají vítr do pestrobarevných plachet zase windsurfaři.

Tandemový istruktor mi vysvětluje, jak tahá za lanka, aby plachtu nad námi přinutil poslouchat. Zkouším to. Zatáhnu-li za šňůry vpravo, letíme vpravo. A naopak.

Nejdřív míříme na východ. V dálce rozpoznávám starobylý klášter s barokním kostelem v Ossiachu, pod sebou mám pláže a penzionky kolem vody, které z ptačí perspektivy vypadají jako dětská stavebnice. Támhle je vodní tobogán, kus od něj trampolína, slunečníky a hřiště na beach-volejbal a domečky velkého prázdninového letoviska, v němž bydlíme.V létě je totiž v korutanských jezerech voda teplá jako u moře. Včera jsme se koupali během cyklistického výletu i ve Faakersee, jehož azurově modrá hladina se teď skrývá za hřebenem Ossiašských Taur na protějším břehu.

Za dálnicí vidím na řece Drávě město Villach, jehož uličkami se rádi večer procházíme. Svou atmosférou připomíná italská středomořská města z období renesance. Na východní straně Villachu se prostírá pás polí a luk, ve kterém září jako modré démanty ve žlutozelené mozaice zrcadlové hladiny několika dalších malých jezírek jako Magdalenersee či Leonhardersee. 

Jak se země pomalu přibližuje, zelené placky získávají tvar kopců. Landskronu nad Villachem vévodí mohutná pevnost hradu, kde se dělíme o vzdušný prostor s dravými ptáky ze sokolnické přehlídky na hradbách. Plachtíme ve větru na dohled orlům a sokolům, ale dáváme si pozor, aby byli dost daleko.

Pilot mi ukazuje louku u břehu Ossiašského jezera, kde budeme přistávat. Užívám si poslední okamžiky ve vzduchu a očima slídím po každém detailu, který dokážu shora v krajině rozeznat. V korunách listnatého lesa na úpatí kopce pod Landskronem mě zaujmou rozkymácené větve. Rezaté šmouhy mezi listím jsou skákající opice – makakové v korutanském opičím safari Affenberg, kde lidé volně chodí v oploceném prostoru po pěšinkách mezi lidoopy, dovezenými z japonských Alp. Kolem Nagana totiž panuje přibližně stejné klima jako v Korutanech. A mají tam – podobně jako ve Villachu – termální lázně, kam se opice chodí vyhřívat s Japonci do teplých pramenů.

Ještě jeden půlkruh nad jezerní pláží, která vypadá jako moře u Jadranu a už míříme do středu louky. Přistání je hladké. Nebeské rozjímání končí.

 

 

Autor: Dana Emingerová | pátek 26.7.2019 12:38 | karma článku: 12,67 | přečteno: 276x
  • Další články autora

Dana Emingerová

Jak Evka snědla tátovi Arnoštovi kus románu

Přestavuju si Arnošta Lustiga, jak si na obláčku listuje novou knížkou o sobě. Jmenuje se Arnoštova cesta a vtipně s nadhledem provází životem slavného spisovatele.

9.2.2024 v 15:24 | Karma: 14,17 | Přečteno: 340x | Diskuse| Kultura

Dana Emingerová

Happy Birthday

17. listopadu 1989 byl pátek. Ještě ráno to byl takový obyčejný pošmourný den. Pamatuješ si to naprosto přesně, protože v ten pátek, kdy začala „Sametová revoluce“, umřelo dítě.

17.11.2022 v 9:20 | Karma: 26,31 | Přečteno: 1870x | Diskuse| Osobní

Dana Emingerová

V houbařské pasti

Omámeni mochomůrkou hlízovitou jsme se srovnávali s možností, že nám třeba zbývá už jen pár hodin života...

15.8.2022 v 8:24 | Karma: 27,56 | Přečteno: 2987x | Diskuse| Společnost

Dana Emingerová

V osmadevadesáti odešla Hana, statečná sestra Arnošta Lustiga

Stojím v Truhlářské ulici v centru Prahy před domem číslo 20. Tady žil po válce spisovatel Arnošt Lustig se svou maminkou a starší sestrou Hanou. Zvoním ve třetím poschodí u dveří s vizitkou Hana Hnátová. Je jaro roku 2011...

6.8.2022 v 12:44 | Karma: 38,78 | Přečteno: 4432x | Diskuse| Kultura

Dana Emingerová

Za střípky z úsvitu českých dějin vděčíme rodinným vraždám

O počátcích českého státu bychom nevěděli nic, kdyby Boleslav nedal zabít knížete Václava a Drahomíra nedala zavraždit Ludmilu a kdyby se obě tyto oběti nezařadily do zástupu svatých. O světcích se totiž musely psát legendy...

23.1.2022 v 13:53 | Karma: 20,24 | Přečteno: 604x | Diskuse| Praha a střední Čechy
  • Nejčtenější

Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů

21. června 2024  9:39,  aktualizováno  22:58

Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....

Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát

21. června 2024  8:52,  aktualizováno  18:16

Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

Na východě Bratislavy hořela skládka, zasahovaly desítky hasičů

25. června 2024  7:57,  aktualizováno  9:45

Slovenští hasiči dostali pod kontrolu požár skládky v okrajové části Bratislavy, který vypukl v...

Zátopek s rudými rty i očními stíny. Sochu atleta v Kopřivnici počmáral vandal

25. června 2024  9:44

Policie se zabývá případem pomalování sochy Emila Zátopka v Kopřivnici. Neznámý vandal mu rudou...

Muž spadl z třešně na tyč, propíchla mu hruď a těsně minula srdce

25. června 2024  9:32

Jen díky velkému štěstí unikl smrti Radovan Kučera z Bochoře na Přerovsku, když při česání třešní...

Při nabíjení jednokolky začal hořet byt, hasiči zachraňovali člověka z balkonu

25. června 2024  9:13

Byt v panelovém domě v Plzni zachvátil v noci na úterý požár. Plameny zcela zničily kuchyni a...

Karban a Karban, s.r.o.
Řidič/ka dodávky/skladník

Karban a Karban, s.r.o.
Praha
nabízený plat: 36 500 - 40 000 Kč

  • Počet článků 205
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2329x
Novinářka a spisovatelka je reportérkou časopisu National Geographic, píše také pro MF Dnes a iDNES, Neviditelného psa, čte své fejetony v ČRo. Vydala deset knih. Jako žákyně spisovatele vede vlastní kurzy tvůrčí Psaní podle Lustiga, učí v Akademii ČTK, na Fakultě umění a designu v Plzni. Práce jejích studentů i další informace o kurzech najdete na: www.psanipodlelustiga.cz.

 

 

Seznam rubrik