Tenerife a šílenství jménem karneval

Dva týdny probdělých nocí, protančených bot a extravagantních kostýmů. Prapodivné tradice vytváří jednorázová „přátelství“ a vy si přejete, aby to nikdy neskončilo. Čas, kdy je vše povoleno a nic není bráno vážně. Tím vším je pravý karneval. Karneval, který si v Česku nedovedeme představit ani v těch nejdivočejších snech.

Přípravy karnevalu

Na Kanárských ostrovech se o karnevale mluví snad celý rok. Sotva jeden ročník skončí, už se přemýšlí
o tom nadcházejícím. Postupem času je vybráno ústřední téma oslav a opět začíná šílenství okolo navrhování a šití kostýmů. Ty mnohdy váží i desítky kilogramů a jejich prezentace bude záviset na nejkrásnějších dívkách souostroví, pro které je vrcholem životní „kariéry“ stát se královnou karnevalu. Pozornost je věnována i kočárům, povozům a přívěsům, které mají za úkol všechnu tu krásu ukázat světu na velké promenádě. Konkurence je veliká a všichni chtějí zazářit.

Karneval se slaví na všech sedmi Kanárských ostrovech a každý z nich má svou specifickou tradici, na kterou se sjíždějí tisíce i desetitisíce lidí. Ty největší a nejdůležitější oslavy jsou na ostrovech Tenerife, jehož karneval je prohlašován za druhý největší na světě, Gran Canaria a La Palma.

Karneval na vlastní kůži

Leden byl u konce a spolu s ním se vytratil i zájem o realitu. Nejčastěji proneseným slovem bylo „el carnaval“ a Kanáři se opět chystali světu ukázat, jak se dělá fiesta. Díky studiím Erasmu jsem i já měla příležitost spatřit onen čas, kdy jsou si všichni rovni a jednodenní přátelství jsou vřelá tak, jako ta na celý život.

Poslední dny před vypuknutím oslav ostrov pohltilo davové šílenství po originálních převlecích. Jak pravila nepsaná tradice, každý den se muselo vyjít v jiném převleku, a tak se vymýšlely všelijaké kombinace a přestrojení. Pro řadu zůčastněných se jednalo o otázku karnevalové cti a vzít na sebe loňský převlek bylo nemyslitelné. Čas plynul, obchody praskaly ve švech a za uzavřenými dveřmi se volily královny karnevalu (dětská královna, královna a starší královna), nejkrásnější povozy, nejlepší taneční seskupení
a nejvtipnější pěvecké sbory zvané murgas.

První karnevalový pátek měl proběhnout ve velkém stylu. Při slavnostním průvodu zvaném Cabalgata se měla představit jak královna karnevalu, tak i všichni ti, kteří se zúčastnili doprovodných soutěží. Pro nešťastné okolnosti, kdy během volby královny byla popálena jedna z účastnic na 40% těla, se průvod zrušil a oslavy se tak musely obejít bez oficiálního zahájení.

Cabalgata

Ačkoliv začátek karnevalu nebyl příliš radostným, lidem chuť po zábavě nezmizela. Během denního karnevalu, koncertů převážně latinskoamerické hudby a tanečních představení souborů z celého světa, se davy zmítaly v radostné extázi až do ranních hodin. Tak to pokračovalo týden až dva, podle místa oslav. Vyčerpanost se projevila snad pouze na vynechávání denního programu, ovšem noční fiesty,  ty už se staly neoddělitelnou součástí místního života. 

Jak karneval náhle začal, tak stejně neočekávaně přišel konec jeho oficiální části. Druhý nejdůležitější moment oslav zvaný "pohřeb Sardinky" (El entierro de la Sardina) změnil náladu na ulici k nepoznání. Kdo se pohřbívání zůčastnil v jiném oblečení než černé barvy, stál se vyvrhelem večera. Plačící hysterický dav, pohřební věnce, smuteční závoje a svíčky doprovázely Sardinku (symbol karnevalu) k finální "kremaci" na místním náměstí. Jestli byste čekali smutný konec večera, byli byste zklamáni. Po spálení papírového kolosu se dál křepčilo až do rána.

Byť byl oficiálnímu programu konec, fiesty a noční život plný masek přežívali dalších několik dní. Nikdo si nechtěl nechat ujít poslední příležitost bezstarostně si vychutnat uvolněné nálady. Ta bude totiž po zbytek roku opět potlačena a vystřídána drsnou realitou, která je na Kanárských ostrovech, jakožto jednom z nejchudších regionů Španělska, přítomná celoročně.

Jestli mi kanárské karnevaly něčím učarovaly, pak to nebyly divy v převlecích, ani nazdobené povozy. Oním kouzlem byl pro mě bezstarostný duch, který se stal pro místní něčím samozřejmým. Stačilo jen popustit uzdu fantazii a mohli jste se ocitnou ve světě, kde pro radost a euforii neexistuje nic jiného, alespoň dočasně.