Ráno.. den, jako každý jiný...otevírám oči, s nechutí vstávám z postele, automaticky proběhnu ranním stereotypem v koupelně, zalévám kávu a zjišťuji, že mi myšlenky stále létají kdesi mimo dosah reality.. Zapnu notebook, který mě ihned automaticky přihlásí na veleslavnou sociální síť a stejně jako každé jiné ráno čtu novinky, články, odkazy z naší komunity, které tam přes noc přibyly a jen si říkám, že nám tady pořád něco chybí... najednou mi to došlo..najednou mě napadlo něco, na co jsem nikdy dřív ani nepomyslela, nikdy nad tím nepřemýšlela, natož snad o tom dokonce vážně uvažovala.. dám dohromady projekt, jehož cílem bude vytvořit kalendář skutečných a opravdových českých lesbiček, tak, jak ve skutečném životě vypadají, jak se potýkají s pracovními profesemi, jejich každodenní starosti a radosti tak, jak vážně jsou a existují..žádné naolejované modelky, ale skutečnou realitu..prostě THE REAL CZECH LESBIANS CALENDAR...
Jako správný beran mám v krvi dar okamžitého nadšení se pro věc, metaforicky jdu hlavou proti zdi a když náhodou couvám, tak se pouze rozebíhám a stejně tomu bylo i v případě mého nápadu s kalendářem. Ihned jsem zadala anketu na výše zmiňované sociální síti , zjišťovala zájem ostatních a plánovala již skoro celý koncept celeho projektu, aniž bych měla nějaký pevný základ, natož snad realizační tým..
Den, dva..reakce přicházely..negativní i pozitivní a nadšení z mé strany opadalo..pomalu jsem ( jak vždy ) ztrácela chuť pokračovat a vkládat síly do něčeho, co nevyvolalo ohlas takový, jaký jsem si IHNED představovala.
Ten den, kdy jsem byla rozhodnutá,že celou plánovanou akci bojkotuji, jsem večer usedla opět za notebook, přihlásila se na sociální síť a nestačila jsem číst...s otevřením každé zprávy od absolutně pro mě neznámých lidí se do mě vlilo tolik energie a tolik nadšení, že by byl hřích poslat vše "k vodě" a dlouho si v duchu vyčítat, že jsem to vzdala..( zase) !
Ani nevím jak, ale během pár dní jsem opravdu dala dohromady celý realizační tým projektu TRCLC, včetně mojí pravé ruky a veliké podpory, na kterou se můžu opravdu ve všem spolehnout, zastupuje mě ve chvílích mé absence a vize všeho má úplně stejné, jako kdybych je vyřkla já osobně ( a to nemluvím o tom, že jsme se v životě potkaly vlastně jen jednou a doopravdy mi došlo, odkud tu slečnu " znám " až včera při natáčení spotu ), přináší nové a nové nápady a úpravy celého projektu a bez ní bychom nebyly rozhodně tak daleko, jak jsme ! ( Za to ,Peťo, děkuji ! )
Najednu zjišťuji, že mám pohromadě fotografický tým, kadeřnice a vizážisty, i modelky se už pomalu také dávají všechny dohromady..najednou mi včera došlo, že už mluvíme o vyšším levelu celého projektu, že už brousíme do sfér propagačních a finančních,scháníme sponzory a plánujeme křest s nejmenovanou celebritou a že snad poprvé v životě, jsem něco vymyslela, bojovala za to a snad i - úspěšně - dotáhla pořádně do konce.
Co dodat..v hlavě máme mnoho a mnoho nových a dalších projektů, tvorby, plány jak, kde a co vyjádřit..jak zapojit veřejnost, jak se "zapojit" do veřejnosti apod..
V tuto chvíli jsem si už jistá tím, že tohle je přesně ten správný začátek, a i kdyby se nepovedl úplně přesně tak, jak se očekává..důležité bylo jen jedno...ZAČÍT.
DĚKUJI tímto všem zůčastněným projektu TRCLC a věřím, že si vše pořádně užijeme a dosáhneme výsledku, který si přejeme. E.L.
