Zapřemýšlel jsem se nad tématem společenské prospěšnosti a práce a málem jsem si uhnal deprese a překouslý jazyk.Nedošel jsem k pevnému závěru ale vyvstala otázka. Spíše tedy řečnická otázka.Je potřeba opravdu veškeré té práce, kterou spousta lidí vykonává?
Nedávno jsem četl o zajímavé idee. Tzv, nepodmíněný základní příjem, což je v podstatě základní měsíční vklad pro člověka, aby mohl slušně žít (žádný extrémní blahobyt ale eliminace hladu, dobré vzdělání a potřeby pro běžný život). To že lze tento model financovat je otázka jiná. Já tvrdím že ano. Je spíš na pořadu dne se zamyslet, proč vlastně takovýto model nemáme.
Existuje nespočet pracovních pozic. Nespočet zaměstnání s různými názvy a různým zaměřením.
Abych to shrnul. Myslím si, že v době, kdy dokážeme automatizovat téměř veškerou lidskou práci, je spousta těchto pozic zbytečná. Když vyjmu byrokratické pozice, které jsou dle mého názoru absolutně k ničemu, a různé administrativní funkce, které se dají jednoduše nahradit automatizací, jsou to zejména dělnické profese. Já se ptáím, proč, když postupně nahrazujem lidskou práci strojem, proč to lidé nepřijímají s otevřenou náručí. Proč společnost není ráda, že za ně pracují stroje. Firmy rády jsou jelikož jim je odvedena práce s mnohokrát menšími náklady než se zaměstnanci. Ale proč tedy člověk má trpět na úkor stroje. Práce je odvedena. A chudák člověk nemá na jídlo. To je špatný model. Zpátečnický a zabraňující progresu. Člověk by mohl dělat tolika spoustu věcí kdyby za něj pracoval stroj ale přesto měl prostředky na to žít. Tady neexistuje vyváženost. Proč? Proč nadevše jsou peníze. Natisknuté papírky ovlivňující jendotlivé životy i celou historii.
Zpět k užitečnosti. Ne každý člověk se stane vědcem vyvíjející léky a nové technologie pro lidstvo či umělcem, který dokáže bavit masy lidí. Byrokratické funkce jsou vytvářeny pro samotnou práci. Pro koloběh peněz a pro takzvaný růst ekonomiky, což je dle mého názoru abolutně nesmyslný ukazatel. Tyto funkce a zaměstnání by vůbec nemuseli existovat a lidé by se mohli věnovat činnostem které je baví. Mohli by být s rodinou, mohli by studovat, sportovat. Obzory jsou nekonečné. Stejně jako lidská tvořivost,průbojnost, bohužel i hloupost,chamtivost a vesmít. A jak řekl Albert Einstein, "tím vesmírem si nejsem jist"
Ani neívm co je poselství mé úvahy a jeslti vůbec nějaká je. Bavil jsem se na toho téma s několika lidmi a většinou jsem byl považován za "magora či utopistu" ale vězte, že ve světě již fungují předpoklady k tomu, aby model základního nepodmíněného příjmu existovali. Ten model nepůjde šířit úplně virálně. Bude třeba se na to připravit a já věřím že třeba už naše děti poznají opravdovou svobodu, jelikož budou vymaněni z každodenní nutnosti chodit do práce a dělat zbytečné, lidskou mysl zatěžující činnosti.
Ještě bych chtěl upozornit, že se nejedná o lajdáctví, lemplovství atd. Ale o pokrok. Stejně jako ve století páry. Toto je století exponenciálních pokroků a mysli.
Na závěr doporučím několik odkazů.
http://www.youtube.com/watch?v=EtpiacPreIg
http://www.zakladnyprijem.sk/zakladna-idea
http://www.basicincome.org
http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_nepodm%C3%ADn%C4%9Bn%C3%BD_p%C5%99%C3%ADjem
P.S.
Nejsem levicový ultraliberál nebo jak někdo označil tenhle pohled na věc :D
Poďte do mě!
