O randění s arogantním snobem (absurdní tragika)
Jeho profil na seznamce
Věděl (nebo se tvářil, že ví, co chce). Měl lehce břitký humor. A byl evidentní narcis. Vyčníval.
A navíc byl opakem muže, který se mě snažil získat před ním (občas jsem přitahovala ty plaché chlapce, chlapečky bez sebevědomí, které jsem tak trochu šikanovala a od kterých utíkala – zasvěcení vědí, muž, který mi věčně pištěl do telefonu a naříkal: „Vůbec tě nezajímám, ani jsi mě v parku nevzala za ruku.“ Já: „Prosím, nehysterči, mohl jsi mě vzít za ruku ty.“).
První rande
Dojem se potvrdil. K jeho dokonale upravenému zevnějšku a chování mi vyvstal prototyp současné ideální ženy (vkusná blondýna na podpatcích, extra klasa, ne úplně blbka, ale taková ta, co se orientuje v politickém dění, zároveň čte také stupidní ženské časáky a její nejčastější problém je, že nemá vhodné šaty na party). Tenhle svůj poznatek jsem mu sdělila, nesouhlasil, ale ani se neurazil (za což získal plusové body).
Bylo zřejmé, že umí na lidi udělat dobrý dojem, jasný charismatický sympaťák (plus?! minus?!) Neudržoval příliš oční kontakt, což mě trochu dráždilo (sakra, já přece sedím naproti tobě). Na rozloučenou mi chtěl dát pusu na tvář, odvrátila jsem se (moje plus i minus).
Rozhovor s mou matkou po schůzce
M: „Ty jsi mu nedala pusu?!“
E: „Ne.“
M: „Já bych s někým líbala hned.“
E: „Ty máš manžela.“
M: „No právě.“
Nečekala jsem, že se ozve. Bylo mi jasné, že nesplňuji ty jeho přehnané nároky. Ani jsem je netoužila splňovat, nechtěla jsem být jeho hýčkané zvířátko.
Ale on se ozval. Ten večer. Myšlenka na to, že nechci být jeho mazlíček, mě přešla skoro okamžitě (ach, ty ženy!). Mimo jiné mi poslal mi své staré šovinistické, materialistické fejetony. Bylo to dobré, byl tam určitý vtip i dávka inteligence. Feministka by ho zabila. Já tyhle věci neprožívám.
Psal mi. Komplimenty jsem nebrala moc vážně. Působil jako někdo, kdo se lehce nadchne a lehce vyhasne.
Druhé rande
Vypila jsem nějaký drink a vykouřila příliš mnoho vodnice… Takže si nic moc nepamatuji. Snažil se mě políbit. Neodtahovala jsem se od něj, jen jsem byla blízko. Užívala si jeho blízkost. Jiskřilo to a dost! Matka už mou líbací situaci radši ani nekomentovala. Pro ni jsem byla už beznadějný případ (díky, mami).
Intermezzo (hodně hodně blbý intermezzo)
Skončil v nemocnici. Takže dalších cca 14 schůzek proběhlo v krásně sterilním prostředí. Čekala jsem výslech od sester, kdo jsem a proč tam jdu. Připravovala jsem si, jak suverénně řeknu „přítelkyně“, i když jsem ho vůbec neznala (známá, kamarádka znělo hrozně). Naštěstí jsem nikoho z personálu nezajímala.
Přátelé mě v tomto vztahu velmi podporovali. Skoro doslovný rozhovor s mou drahou kamarádkou (občas bych ocenila, kdyby nebyli přátelé až tak upřímní)
K: „Ty chodíš navštěvovat cizího chlapa na jipku?!“
E: „On není cizí.“
K: „Jsi magor. Takových jako ty má na každém prstu deset.“ (Ona má přece ty zkušenosti!)
E: „ Dík, za povzbuzení. Jsi zlatíčko.“
K: „Já Ti říkám pravdu. Hodný, blbý holky stejně nefrčí. Na to nikoho nesbalíš. Ještě tam potkáš jeho manželku a budeš mít průšvih.“
E: „Nemá manželku.“
K: „ To nikdy nevíš.. Viděla jsi snad jeho občanku?" (Jasně, běžně ověřuji mužovu totožnost)
V nemocnici jsem pochopila, že je více než arogantní snob (což jsem mu také sdělila, nad tím arogantní snobem se nepozastavoval). Ale rád lidi ovládá, zkouší, kam až může zajít (to jsem mu nesdělila, jen to pocítila).
Jeho maminka: „Vy jste tak hodná, že za ním jezdíte každý den.“
Moje máma: „Jen tam koukej jezdit a buď na něj hodná.“
Má kamarádka: „Ty se jako nudíš, že tam jezdíš každý den?“
Jak vidno, každý na to má svůj vlastní názor.
Víkend s přáteli
Má společenská duše jásala. Velmi. Po dlouhé době muž, který mě vzal mezi své přátele (ostatní muži se za mě snad styděli?!). Až na ty drobné záseky.
Opilí kamarádi (bez jeho přítomnosti, skoro ve dvě ráno)
„No on s žádnou teď moc nevydrží…“
„Z tenistky byl nadšený a za týden byla fuč…“
„No prej byla úplně blbá…“
To vás povzbudí. To vám dodá sebedůvěru. Přenesla jsem se přes to svým flegmatismem a závěrem, že pokud on si myslí, že někde najde lepší, tak ať si ji jde hledat (což bylo trochu kruté prohlášení vzhledem k tomu, že se mu po hospitalizaci špatně chodilo).
Přítelkyně jeho kamaráda
Snažila se vyzvídat. Dívčí zvědavost. Ačkoliv jsem bytost komunikativní, zde jsem radši mlčela.
P: „A jak to mezi vámi vypadá?“
E: „Normálně…“
P: „Tak dobrý?“
E: „Hm.“
P: „Hele, on asi moc lásku navenek neprojevuje, co?“ No a? Mému ženskému ucho to trochu znělo jako „no moc nadšený z tebe teda není“. Na to jsem fakt neměla co říct, tak jsem šla radši skočit do bazénu (v šatech). Zaplať bohu za ty bazénové dary.
Ač to tak nevypadá, tak jeho přátelé se mi zdáli skvělí (bez sarkasmu).
I moji přátelé jsou skvělí, jen "trošku" skeptičtí. Kamarádka to celé komentovala: „No on se ti asi jako vážně libí... To máš blbý." Tak díky.
Závěr: Nechoď holka s vlkem ven!
Pokud vás to zajímá: Po tom víkendu jsme se ještě viděli.
Rodičům by se jako můj partner líbil, protože není Ind, Rus, protože je jen o 12 let starší, protože má práci. Rodiče jsou totiž ode mě už zvyklí absolutně na vše.
Poznámka pod čarou: No a žádná snobka by ho v jeho domácím úboru nechtěla (díry, záplaty a tak). Já jsem nad tyhle banality povznesena, díra sem a díra tam.
On také není úplně arogantní snob (jen trošku).
Bingo, je to ten muž z článku „Jak vypadá ideální žena?“. Abyste si nemysleli, že těch chlapů mám nějak hodně.
Edna Nová
Úchyl v sauně
Nikam nechodím. Známá záležitost. Dvě děti do dostupných dálek dostat? Nedostanu! Se saunou si sto strážců sichruji stosedm sobot. Níže normálně napíšu nenormální.
Edna Nová
Zpověď o mém nudném bytí
Lze zjednodušeně říct, že pakliže vedu nudný život, tak napíšu nudný blog? Nelze! Pche, s něčím takovým se nehodlám smířit. Já přece zachytím i tu nejbanálnější věc s noblesní nadsázkou na zakázku! O plození, depresi, celulitidě.
Edna Nová
Lockdown neřest otužování
V lockdownu neřesti bují, proto se nám ta Edna vesele topí. Aneb pár poznámek k mé současné otužovací vášni.
Edna Nová
Jak jsme byli “pozitivní”
Víte, my jsme takoví věční lůzři, cyničtí negativisté, že být alespoň v něčem pozitivní, i když je to covid test, v nás vyvolalo skoro euforii.
Edna Nová
Co oči vidí, srdce bolí!
Příhody z článku “Co oči vidí, srdce bolí” spadají do série mých ne zcela chvályhodných skutků, ukazují mě jako netaktní, hašteřivou ženskou, jejíž domácnost a život je na pokraji chaosu.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
- Počet článků 135
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 6507x
Asociální extrovertka. Cynik. Neúspěšná zakladatelka čtenářských klubů. Povolání nejisté. Milovnice absurdit. Propagátor deprese a jiných anomálií.
Autorka knih Ženy z Bohnic, Konec aneb Začátek. V současné době (ne)pracující na další knize, (ne)starající se o dvě děti.
Kontakt: ednabloguje@gmail.com