Demokracie - to je forma vlády, ve které je zdrojem moci lid. Je v našem státě skutečně demokracie? Opravdu lid rozhoduje o tom, kdo má vládnout?
Nejprve bych chtěl říct, že podobně jako Churchillovi mi připadá být demokracie mizerným způsobem vlády, ale ostatní se mi zdají být ještě horší. Nedostatek demokracie vede logicky k nedostatku svobody ve společnosti. A svobodu považuji za stěžejní hodnotu pro kvalitu lidského života.
Lidé žijící v dnešní demokratické realitě jsou nespokojeni. Mají pocit, že vládnou politické strany v čele s naprosto nedůvěryhodnými osobnostmi, a že není z této situace žádné rozumné východisko. Nakonec tedy těmto politikům, na které nadávají kudy chodí, přece jen u voleb odevzdají hlas, aby náhodou nevyhrál ještě někdo mnohem horší. Naše demokracie je volbou nejmenšího zla a nikdo nemá radost, když musí volit zlo, byť je to menší zlo.
Kde je vlastně chyba? Proč to tak je? A musí to tak opravdu být? Jaká je ta naše současná demokracie? A jak moc je vzdálená od ideální demokracie, jakou dokážeme vykonstruovat?
Já vidím zásadní chybu v implementaci myšlenky demokracie. S hlasem jednotlivce je nakládáno, jako by neměl význam, jen desetitisíce nebo statisíce hlasů se počítají. Systém voleb je postaven tak, aby vyhovoval politikům a na voliče nebere ohledy. Není na tom nic divného, vždyť ho navrhují politici, nikoli voliči. Volič má šanci změnit svou volbu jen jednou za 4 roky, a ani tehdy nemá jistotu, že jím volený zástupce opravdu dostane šanci ho zastupovat. Máme pětiprocentní klausuli, takže volič je často pod tlakem rizika propadnutí hlasu. A volí se celá kandidátka, na které bývají namixováni dobří a špatní tak, že z odevzdaného hlasu může opravdu profitovat kde kdo.
Podívejme se teď na to, jak by mohla vypadat ideální demokracie. Nebudu se zabývat volebním censem, tedy tím kdo a jakou silou hlasu má volit. Zdá se, že vždy bude skupina lidí, kteří budou mít volební právo, a jiní, kteří ho mít nebudou, přinejmenším z důvodu nezpůsobilosti svéprávně rozhodovat. Spíše bych chtěl rozebrat samotný princip rozhodování.
Připadá mi logické předpokládat, že ideální demokracie (bez ohledu na praktickou realizovatelnost) je přímá demokracie, ve které každý volič rozhoduje o každém návrhu, který je předložen. Tedy že každý se může vyjádřit úplně ke všemu. Jako každý ideál zdá se být i tento ideál demokracie nedosažitelný. Není prakticky proveditelné, aby se každý volič mohl seznámit se všemi předloženými návrhy, naše realita je příliš složitá a věcí k rozhodování je příliš mnoho a volič v takové demokracii by nedělal nic jiného, než že by se zabýval organizací života, neměl by čas skutečně žít. Tady nastupuje zastupitelská demokracie. Volič odevzdá hlas svému zastupiteli a ten rozhoduje za něj. Je za to placený a má dost času seznámit se se všemi návrhy, o kterých má rozhodovat.
Zastupitelská demokracie je ovšem postavena na vztahu důvěry mezi voličem a jeho zástupcem. Bez něj přestává být demokracií. Bez této důvěry vládnou lidé bez jasného mandátu, samozvanci řídící se svévolí a ne vůlí lidu.
Jaké by byly prinicpy ideální zastupitelské demokracie? Každý zastupitel by hlasoval právě za tolik hlasů, kolik mu bylo svěřeno voliči. Každý volič by mohl sledovat všechna hlasování svého zastupitele a kdykoli by mu mohl hlas odebrat a nechat se zastupovat někým jiným. Tohle je ovšem systém, který je dnes naprosto a beze zbytku realizovatelný. Na rozdíl od dnešního systému volby je v takovéto ideální zastupitelské demokracii naprosto bez diskuze jasný mandát každého zastupitele. Zastupitel se nemůže zpronevěřit svým voličům, aniž by to pro něj mělo okamžité následky. Toto uspořádání by vedlo k oslabení vlivu politických stran, které dnes vládnou spíše navzdory svým voličům než v souladu s jejich vůlí. A v neposlední řadě - už žádné "propadlé" hlasy. Každý by věděl kdo ho zastupuje a jak ho zastupuje.
Proč podobný volební systém dosud neexistuje? Kromě již zmíněných zájmů politiků zde byl důvod technický a požadavek anonymity. Do nedávna nebylo technicky uskutečnitelné, aby volič mohl odebrat svému zastupiteli hlas a přesunout ho někomu jinému. Nebo to bylo možné pouze s rezignací na anonymitu volby. Dnes je možné vytvořit pro řízení demokracie informační systém, který by podobné operace snadno umožňoval, přitom anonymita by mohla být jen velmi těžko narušena.
Nemyslíte, že je čas, aby demokracie začala být skutečně vládou lidu? Pokud ano, bude vás zajímat návrh konkrétní implementace zde navržených principů, který popíšu v příštím článku.
