České dráhy opět nezklamaly.

Už je tu zase ráno. Vyhrabala jsem se  s neochotou z postele. Ani změna na zimní čas mi nepomohla. Ach jo! Ale nestěžuju si.  Do práce se těšívám a hlavně si jí vážím. Uvědomuju si, co by někteří ostatní dali za možnost mít práci. Vykoukla jsem z okna. Hle! Sníh a na venkovním teploměru 2stupně pod nulou.

Vlak přijel přesně podle jízdního řádu. To jsem skutečně ohodnotila. Pouze na vysvětlení. Bydlím v malé vesnici. Má to své výhody, ale jako vše ostatní - i nevýhody. Smířila jsem se s tímto faktem. Nejsem žádná rozmazlená panička a něco vydržím... pochopitelně i zpoždění vlaků. Mám trénink. To, že vlaky naší vesnicí projíždí se zpožděním není nic neobvyklého. Pro dnešní ráno- jednička pro České dráhy a.s.!

Vždycky si sedám do posledního vagónu. Prakticky znám všechny tváře lidí, kteří průběžně nastupují. Máme  takový svůj rituál. Pozdravíme se, zasedneme a ještě podřímeme. Jezdíme spojem v 5.15hod. Ona každá minuta, kdy máme zavřené oči a jsme "sami se sebou", je dobrá. Už jsem se docela těšila.

Vejdu do vagónu. Okna mírně zamrzlá a uvnitř pár "tučňáků". Zima jak venku, prakticky žádný rozdíl.
Slyším někoho zabrblat, že se netopí. Prošla jsem potichu vagónem v naději, že v dalším vagóně budu mít třeba štěstí. Omyl!! Opět mně uvítalo několik naštvaných cestujících. No nic, do práce se dostat musím. Usadila jsem se a rozšířila tak " řadu tučňáků". " Hergot, ale je tu kosa", uznala jsem v duchu.

Náhle se otevřely dveře a doslova proběhla průvodčí.

"Můžete si přesednout, v prvním vagóně se topí", zahlaholila do éteru.
Následovala kontrola cestovních dokladů. V té souvislosti mne napadlo, že by nám měly České dráhy a.s., jak se honosně společnost nazývá, dát nějakou slevu za podmínky, v kterých jezdíme. To, že se ve vlaku topilo pouze v prvním vagóně, nebylo nic vyjímečného. Už několikrát jsem podobnou situaci zažila i v minulých letech. Taky občas bojujeme s tím, že nemůžeme otevřít dveře. V motorovém vlaku není možné v zimních měsících používat vodu na WC.

Jednou za čtvrt roku si zakoupím lístek ODIS v ceně 3333,00Kč. Nemalé peníze a těžce vydělané.  Očekávala bych odpovídající služby za poměrně vysokou finanční částku, kterou odevzdávám Českým dráhám a.s.

Zbývá mi čekat. Jednou jsem se pokusila upozornit na nedostatky paní průvodčí. Dověděla jsem se, že pokud nejsem spokojená, můžu si stěžovat. Nebo taky prostě nejezdit železniční dopravou. Taky řešení.

Na každém negativu se snažím najít něco pozitivního. I na mém zážitku s cestováním jsem pozitivum našla. Moje  cesta ve vlaku trvala 50 minut.  Přemýšlela jsem  o lidech, kteří tráví noc venku běžně. Není teď důležité, zda se do situace dostali vlastním přičiněním. Ale já jsem došla k poznání, že bych s těmito lidmi nechtěla měnit.  Svým způsobem je obdivuju.

Mám jedno velké přání. Aby i na regionálních tratích byly zajištěny důstojné podmínky pro cestující. Abychom nebyli za tupce, kteří zaplatí za jízdné a byli nakonec vůbec rádi, že jedeme.

Přeji všem barevný podzim a lepší zkušenosti s cestováním po železnici.