Ať jsem jakkoli stará struktura, rodí se kolem nás věci, které přijímám s povděkem. Digitalizace k nim určitě patří.
Máme na to dnes dokonce ministra! Ivana Bartoše (Piráti), místopředsedu vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj!
Kde jsem to asi nejvíc ocenil, to bylo zdravotnictví. Jsem ve věku, kdy lékaře potřebuju výrazně častěji, než jsem ho potřeboval dřív, pravidelně už polykám také nějaké pilule (paní doktorka tvrdí, že spíš preventivně…), takže mi nesmírně vyhovuje, když svou praktickou lékařku navštívím s horečkou a dlouhým nosem, chrchlám a je mi zle a nemusím se v tomhle stavu trmácet třicet kilometrů na své pracoviště s papírovou neschopenkou v ruce. Nebo si lebedím, když mi docházejí nějaké léky, že stačí jen zvednout telefon, zavolat sestře a za pár minut mi pípne telefon, s nímž se pak stavím v lékárně. Nemusím do ordinace, nemusím tady mezi nemocnými čekat a riskovat, že na mne nějakej bacil od někoho přeskočí a sešmelcuje mne stejně jako jeho.
Dlužno podotknout, že ať se současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chvástá čímkoli, e-neschopenky a e-recepty nepatří mezi zásluhy jeho, poděkovat za ně můžeme práci vlády předchozí. A kovidu…
A co jiná ministerstva? Kupříkladu MPSV se na svém webu chválí tím, že v rámci digitalizace jsou ve státní správě lídrem a chtějí jít stále dál. Digitalizace je klíčovým prvkem jejich snahy o zjednodušení administrativy a zlepšení služeb pro klienty.
Platí to? V zásadě ano, z vlastní zkušenosti ale vím, že nikoli bezezbytku.
V rámci digitalizace je snaha o propojení úřadů, kdy si zvládnou potřebné informace sehnat sami z jiných úřadů, abych já nemusel k nějaké žádosti potřebné dokumenty dokládat. Což mi vyhovuje, neboť jsem bordelář. A nesnáším papíry! Navíc, když se člověk za posledních čtyřicet let pětkrát stěhuje (a říká se, že lepší, než stěhovat se je vyhořet…), pak u mne to – co se dokumentů týče – platí dvojnásob. Mé papíry jsou ve stavu, jako kdyby má poslední domácnost lehla totálně popelem, přičemž z důležitých papírů zůstala jen ohořelá torza.
S obrovským ulehčením jsem tedy přijal ten fakt, že když mne manželka před pár dny vyslala podat si žádost o předčasný důchod (bez výplaty, protože se do něj zatím nechystám), to ještě ve chvíli, kdy platí stará pravidla a ne nová, spojená s „důchodovou reformou“ připravenou vládní pětikoalicí - pochopitelně prošedší Poslaneckou sněmovnou, posvěcenou Senátem a podepsanou i prezidentem republiky, který měl opět jakési pochybnosti, přesto podepsal - velice milá úřednice na Správě sociálního zabezpečení v Lounech, kde jsem byl třetí na řadě (čekal jsem tam davy lidí…) se mnou mou žádost o důchod prošla, po cca sedmi minutách, co zadávala nějaká data do počítače, mi vytiskla glejt, který zmapovával mou profesní minulost, a to s tím, že „Něco vám tam chybí, zkuste to dohledat.“
Chyběly mi tam, jak jsem následně zjistil doma, když jsem si na nos napařil brejle na čtení, dva roky. 732 dní mezi roky 1983 a 1985.
Byl jsem na vojně…
Vojenskou knížku doma pravděpodobně mám, „neshořela“. Alespoň manželka mi tvrdí, že jí před nedávnem měla v ruce. Já jsem jí neviděl více než třicet let, protože zhruba v tu dobu opadl zájem naší armády o mou maličkost a od té doby mne žádná vojenská správa nekontaktovala. Pokud si dobře pamatuju, pak poslední zápis zde byl mé povýšení do hodnosti nadporučíka, takže vzhledem k tomu, že mi tehdy byla vojenská hodnost zvyšována o jeden stupínek zhruba jednou za dva nebo tři roky, pak dnes musím být záložní plukovník. Minimálně… nebo maximálně, neboť mi žádný z prezidentů nesdělil, že bych byl jmenován generálem.
Ministerstvo práce a sociálních věcí nedokáže v rámci digitalizace, v níž se chvástá tím, jakým je lídrem, sehnat tu prostou informaci, že jsem byl jako většina kluků té doby na vojně?
Nebo ministerstvo obrany tato data v rámci jakési nepochopitelné konspirace úspěšně tají? Jdu hledat vojenskou knížku… jen doufám, že budu poslední, kdo tak bude muset učinit. Jestli totiž Fialova vláda stojí za starou bačkoru, a to stojí, pak by za ty dva roky, které jí ještě zbývají, mohla doladit ještě alespoň něco.
