Tak už máme zindexované i štěstí

  Nejšťastnější jsou prý Dánové (index štěstí 7,77), my jsme 39. (index štěstí 6,3). Nevím zda ještě platí úsloví – ožralý jako Dán, ale jestli ano, pak vidím jakési vysvětlení, proč jsou Dánové nejšťastnější.

„Podle autorů studie ovlivňují pocit štěstí v dané zemi z největší části faktory jako hrubý domácí produkt na obyvatele, délka života, korupce, svoboda se rozhodovat, štědrost spoluobčanů a existence někoho blízkého, o koho je možné se opřít.“ Zdroj:http://zpravy.idnes.cz/nejstastnejsi-zeme-na-svete-je-dansko-d8m-/zahranicni.aspx?c=A130909_193856_zahranicni_brm

Hmmm, nevím kolik lidí u nás ví, co je hrubý domácí produkt, jaká se zrovna kolem nás potuluje číslice, která jej charakterizuje, ale pochybuji, že by to Čecha nějak moc ovlivnilo ve vyjádření ke stupni štěstí.

Délka života už ano, ale dovolím si říct, že i když je medicina na vysokém stupni a věk se opravdu prodlužuje, tak zároveň i hodně zkracuje, protože je dnes a denně mnoho tragických úmrtí na silnicích a to i mladých lidí, možná, zejména těch mladých, při sportech, hrách a zločinnosti, atd.

Korupce, tak to věřím, že index štěstí u Čechů upadl hluboko dolů, anžto korupce je zde značná, často viditelná i pouhým okem, i když ji Policie odkládá, že nebyla prokázána. Možná se cosi malinko mění k lepšímu, uvidíme.

Svoboda se rozhodovat - ano, jásáme, máme tu svobodu se rozhodovat, ale pak trochu zesmutníme, protože si uvědomíme, že je silně ovlivněna okolnostmi, které velice často naši svobodu zbrzdí, ba dokonce úplně zruší.

Štědrost spoluobčanů, jak to vidím já. Ano, naši občané jsou štědří, zejména při užívání ostrých loktů, šplhu po zádech jiných a radosti z toho, že sousedům chcípla koza, či alespoň slepice, ale! Není to zas až tak hrozné, když je nějaká katastrofa, tak je solidarita lidí opravdu skvělá a také mnoho lidí umí pomáhat potřebným.

Existence někoho blízkého, o koho je možné se opřít – no jasně, hodně často to prověří majetek. Prachy, prachy a zase prachy, takže se někdy opřeme a padáme a padáme a padáme... Považuji za obrovské štěstí, mít se o koho opřít, když je nám nejvíc do ouvej.

Nevím, jakou mají vypovídající hodnotu odpovědi právě na tyto otázky, ale na to, aby se tím někdo zabýval a indexoval odpovědi, asi ano. Řekla bych, že nejšťastnější musí být ti průzkumní výzkumníci, protože za to dostali jistě dobře zaplaceno, normální člověk má svých starostí i radostí dost a asi nestojí o to, aby někdo měřil štěstí na nějaké stupnici od 1 do 10, vždyť štěstí je přeci jen muška jenom zlatá...

   archiv autorky - jedno z velých štěstí