Důchodce vystěhovat do pohraničí!
Ostrý střih:
Volary, pohraniční městečko… Má bohatou historii, která se stále ještě zkoumá. V jejím okolí je spousta zaniklých vesnic, původní obyvatelstvo je z velké části (nebo úplně?) naplavenina a tato poválečná generace už pomalu odchází.
Volary jsou konečnou stanicí přímého spoje z Prahy přes Strakonice a Prachatice. Jsou skvěle vybaveny - konopné lázně, krytý, plavecký bazén, knihovna, několik obchodů s potravinami, služby na úrovni –dvě velké banky s bankomaty, kosmetika, kadeřnictví, pedikúra, masáže , sociální služby pro důchodce, základní lékaři, ostatní lékaři, vč. nemocnice v Prachaticích. Pro děti několik hřišť, škola, školka samozřejmě, několik spolků atd. atd., to lze dohledat na stránkách městečka. Lidé jsou zde k sobě převážně slušní a přátelští, učí malé děti zdravit, dát přednost ve dveřích, podržet dveře… což je moc příjemné. I zde žijí jiné národy, ale mezi různými barvami jsem nezjistila žádné větší problémy. Městečko je příkladně čisté, denně je vidět ženy v oranžových vestách, které uklízí tak, že chodníky by volarským záviděli i pražští, psí hovínka téměř nevidět. Radnice zde funguje, snad ku spokojenosti svých občanů. Tak to vidím já, možná trošku z dálky, očima pražská důchodkyně.
Okolí městečka je prostě Šumava, to mluví samo za sebe. Abych nebyla tak moc krátkozraká, tak také co se mi nelíbí. Nelíbí se mi náměstí, které je krutě poznamenáno socialistickou výstavbou a absence laviček na cestách mimo městečko, s výjimkou aleje, která vede od hřbitova ke “Šmoulovu” . Je to škoda, ale současně je to maličkost, která by se jistě dala odstranit. Radnice má s náměstím plány, slibuje jeho revitalizaci. Pokoušela jsem se zjistit kde bych mohla do jejich plánů nahlédnout, ale nepodařilo se mi to.
Ve Volarech je hodně krásných, původních chalup, ale i nové domky, vily a vilky. Bytů v paneláku je dost a dost. Ceny bytů jsou směšné, družstevní třípokojové i od 250 tis.. Paneláky jsou revitalizované – zateplené s barevnou fasádou a plastovými okny, bydlení v nich je opravdu pohodlné.
Co s tím vším?
Není zde dostatek práce. Ten kdo umí německy, nakopne své plechové koně a odjíždí za prací do Německa, ten kdo neumí, ten… víte co, a těch je víc. Vypadá to, že taková městečka, jako jsou Volary, jsou ideální pro důchodce. Levné bydlení se zázemím, člověk si všude dojde, vše je v dosahu. Hrozí nebezpečí, že když v takových městečkách nebude práce, budou se lidi stahovat do velkých měst, kde se práce ještě dá najít a osidlování pohraničí vezmou do ruky důchodci s pravidelným příjmem důchodu? Bez nařízení, bez donucení…
Jediné, co brání této vizi je to, co nám- Čechům je vyčítáno, že se neumíme stěhovat za prací a sedíme celý život na zadku v rodné vesnici, rodném městě, v rodném domě, na sociální podpoře …
A props, potěšilo mě, že už mě zde oslovují paní Dubců, tady se tak paní oslovují (paní Krejčů, Nováků atd.), takže už jsem tak nějak místní…
Naďa Dubcová
Nepamatuji se.. pamatuju...
Tak pamatuji toho už dost, ušla jsem dlouhý kus cesty, takže občas nostalgičím hlavně v tom zatracepeným listopadu...
Naďa Dubcová
O smrti, o mé smrti
Nebudu citovat klasiky, kteří jsou tištěny na parte zemřelých, ve kterých se o smrti rozumuje, budu psát o smrti, jak to s ní mám já. Je to ted příznačné téma, je po dušičkách a ve sněmovně je zákon o eutanazii. Takže...
Naďa Dubcová
Prej jako křísit dinosaura
Jedna paní povídala, jak vypadá dnešní tradiční rodina, že je to krindanáčky přežitek, taková tradiční rodina, že umírá, a že je vlastně těsně před smrtí, takže křísit ji je jako křísit dinosaura. Co já na to?
Naďa Dubcová
Jen na skok
Tak já už jdu, řekne téměř po hodině návštěva, která přišla původně na skok, protože, dle jejího tvrzení má doma téměř zkynuté těsto, ale zaběhnout musela, protože ta novina, co vám přinesla, nesnesla odkladu.
Naďa Dubcová
Byl Karel Gott náš nejlepší zpěvák? Jestli ne, tak kdo tedy?
Tato otázka proběhla v jedné diskusi pod jedním z mnoha článků psaných o Karlu Gottovi. A nejen tam, i v blogách se dala vypozorovat v modifikovaném pojetí. Co já na to?
| Další články autora |
Otevírací doba obchodů 17. listopadu 2026 může překvapit. Kam lze vyrazit na nákupy?
Listopadový státní svátek letos připadne na úterý. Jak bude na Den boje za svobodu a demokracii a...
Potkani v Praze nemají klid. Deratizátory doplňují nečekaní spojenci
Potkani v pražských stokách letos neměli zrovna klidný rok. Pražské vodovody a kanalizace (PVK)...
MAPA: Klíčovou křižovatku v Praze 4 čeká uzavírka. Kvůli metru D se bude objíždět
Výstavba nové trasy metra D významně ovlivní provoz na jedné z klíčových křižovatek v Praze. Práce...
Praha zažije první Pyžamovou jízdu metrem. Cestující vyrazí v nočním úboru až do Motola
Vyrazit ráno do pražského metra v pyžamu? Za normálních okolností by člověk nejspíš sklidil pár...
Zvonice, odkud estébáci sledovali ambasády, skrývá nečekané příběhy
Pozorovací stanoviště Státní bezpečnosti z doby totality se v Praze staly po 17. listopadu 1989...
Druha ubodala 158 ranami, jiného muže shodila z mostu. Dostala výjimečný trest a detenci
Krajský soud v Brně dnes uložil třiatřicetileté Lucii Hrdové za loňskou vraždu a dřívější pokus o...
Kauza strážníků obžalovaných kvůli opilci přejetému u garáží se vrací k městskému soudu
Případem dvou brněnských strážníků obžalovaných v souvislosti s předloňskou smrtí opilého muže,...
Z klukoviny vzešla dobrá věc. Cyklista spojil extrémní výzvu s pomocí dětem
Šestatřicetkrát vyjel během dvou dnů na Ještěd a dvakrát tím překonal výšku Mount Everestu. Nejprve...
Vyschlé břehy Slap odhalily tuny odpadu. Dobrovolníci zachránili i tisíce škeblí
Stovky dobrovolníků nasbíraly poslední říjnový týden 45 tun odpadků z odhalených břehů Slapské...

Co darovat lidem, kteří už všechno mají? Třeba více času na sebe
Ponožky, kosmetika nebo další hrnek do sbírky? Vánoční dárky nemusí být jen o věcech, které udělají radost na pár minut. Někdy je nejlepším dárkem...
- Počet článků 119
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1183x
A pátá knížka "Láska v bačkorách" mi vyšla v nakladatelství "JaS"




















