Nevěřila jsem vlastním očím, když jsem viděla titulek článku jistého Kroupy Vladimíra. Prý, že – „Snad nejvíc zapáchají důchodci, samozřejmě čest výjimkám“ http://vladimirkroupa.blog.idnes.cz/c/360862/Snad-nejvice-zapachaji-duchodci.html
Článek už dál není potřeba číst. Pan Vladimír Kroupa jistě trpí zápachem důchodců všude tam, kam zavítá, protože aby toto mohl napsat, má jistě za sebou dlouhou dobu průzkumu.
Napsat, že čest výjimkám, je nehorázná sprostota, protože výjimky jsou ti, kteří opravdu zapáchají. Jestli tohle je nosné téma pro čtenáře blogů na Idnes, tak potěš koště.
Jak vlastně pozná Kroupa Vladimír, že vedle něj jde, či se veze důchodce? To by mě zajímalo. Smrádkem?
Pro mě je tento článek dalším signálem rozdmýchávání averze vůči skupině lidí, konkrétně důchodcům. Jak vděčné téma. Dědeček a babička ujídaj nám chlebíčka.
Možná se zde dočkám i článků, že důchodce je třeba zavřít do rezervace, dát jim jen nejnutnější potravu a vodu, důchody jim odebrat, anžto činí značnou část státního rozpočtu, lékařskou službu jim odepřít, aby brzy zkapali a jen my, mladí a neklidní pak dojdeme blahobytu, no ne?
Pan Kroupa Vladimír jistě rozvine v prvomájovém průvodu heslo na laňtuchu – Pryč se smraďochy důchodci!
Příště prý budou na řadě tlustí, pak hubení, černí, bílí, atd., kterým spravedliví ukáží, zač je v Pardubicích perník...
ilustrační obrázek z internetu
