Tak jsem si čtyři dny dopisovala s podvodníkem

Používám Facebook několik let, ale nemám přiřazeno stovky přátel, ale pouze ty, které osobně znám. Jednou jsem však udělala výjimku.

Žádosti o přátelství na Facebooku od cizích lidí soustavně ignoruji. Nedávno mi přišla žádost od muže, který měl uvedeno bydliště Londýn. Ze zvědavosti jsem se podívala na jeho stránku. Tam však nic. Mimo profilové fotky už žádná další ani žádné sdílené příspěvky. Říkala jsem si, tak to on má vše asi viditelné pouze pro přátele. Vždyť i já fotografie sdílím pouze pro přátele.

Tak jsem tedy přijala žádost o přátelství. Koneckonců z přátel jej mohu kdykoliv vyřadit. Na jeho stránce se opět nic dalšího nezobrazilo.

Druhý den pán však začal komunikovat na Messengeru. Psal, že děkuje za přátelství, že je původem Belgičan, bydlí nyní v Londýně a pracuje jako lodní inženýr a část práce tráví na moři. Když jsem se zeptala, proč nemá žádné příspěvky na FB, tak odpověděl, že je na sociální síti nový.

Psali jsme si vždy večer, plus ráno mi posílal pozdrav s přáním pěkného dne. Poslal postupně čtyři fotky. Sebe, sebe s kamarády, dceru, dceru se svým psem. Psal o tom, že mu před pěti lety zemřela žena a je čas jít dál. Třináctiletou dceru má prý na internátní škole také v Londýně a často za ní chodí, když není na lodi. Dcera má ráda zvířata jako já. On má rád country hudbu a country tance, které by mě rád někdy v budoucnu naučil a rád by mě doučoval angličtinu.

Zdlouhavé vypisování vzájemné komunikace v mém příběhu není důležité. Důležitější je to, co následovalo. Třetí den mě požádal o telefonní číslo a zároveň poslal svoje. Rád by prý také komunikoval na WhatsAppu. Číslo jsem mu dala, ale na aplikaci jsem moc neodpovídala, nějak jsem na ni byla zvyklá jen v rámci firemní komunikace. Takže mě čtvrtý den požádal o moji e-mailovou adresu. Prý by mě rád napsal dlouhý dopis, abych o něm věděla více.

Pátý den jsem si přečetla e-mail a nevěděla, co si o tom myslet. Nebyl dlouhý, svou stylizací spíše připomínal firemní formální komunikaci. O sobě nepsal. Omlouval se, že je v on-line vztahu nový a nemotorný, chtěl by mě toho moc napsat a na moc věcí se mne zeptat, ale neví kde začít. Děkoval Bohu, že jsme se setkali. Co mě však zaujalo nejvíce bylo to, že psal o tom, jak mnoho pro něho znamenám a o mém krásném úsměvu.

Nechápala jsem. Jak může někdo po čtyřech dnech napsat, jak moc pro něho znamenám. A jaký krásný úsměv? Na Facebooku moc svých fotografií nemám, málo kdo mě kdy vyfotil a nevybavila jsem si, že bych se nějak zvlášť na nějaké momentce usmívala. Tehdy mě vše došlo.

Na Messengeru jsem mu napsala o své rozladěnosti po přečtení dopisu a o tom, že si to neumím jinak vysvětlit, než že je nějaký podvodník. Poté jsem si ho zablokovala. Zkoušel ještě dva dny psát na WhatsAppu a také mi volat. Na nic jsem nereagovala.

Hledala jsem na internetu informace o seznamovacích podvodnicích a našla jsem podobné příběhy. Dokonce seznamovací profil lodního inženýra je docela častý. Dočetla jsem se i o tom, že v Anglii je snad celá skupina, která tyto podvodná seznámení organizuje a právě komunikaci přes WhatsApp a e-mail dávají přednost, z důvodu obtížnějšího odhalení. Možná tyto řádky čte i někdo, kdo naletěl stejně jako já. Jenom je mi líto maminka, která vůbec netuší, že fotku její dcery používá nějaký podvodník při komunikaci s další potencionální obětí.