Pojištění pracovní neschopnosti slouží při výpadku příjmu jako určitá záchranná brzda. Pokud nemáme v rezervách vytvořený dostatečný „balík“ peněz, tak zde nastupuje připojištění pracovní neschopnosti.
Život nás může ze dne na den překvapit nejrůznějšími situacemi v podobě vážných zdravotních problémů či vážného úrazu, který nás může např.: na půl roku vyřadit z pracovního koloběhu.
Pravděpodobnost pracovní neschopnosti je velmi vysoká. Průměrné procento pracovní neschopnosti činí 5,2%., v průměru to tedy znamená, že každý den je ze sta pojištěných osob více než 5 osob v pracovní neschopnosti.
Podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí bylo v roce 2008 nahlášeno více než 2,2 milionů případů pracovní neschopnosti. Průměrná délka trvání jedné pracovní neschopnosti činila zhruba 39 dní. Z celkového počtu případů pracovní neschopnosti bylo 92% případů způsobeno nemocemi, 3% pracovní úrazy a 5% ostatní úrazy. Zatím co u nemocí převažuje pracovní neschopnost u žen, v případě úrazů převažuje naopak u mužů. Pracovní neschopnost z důvodů nemoci trvala průměrně 39 dnů a z důvodů úrazu průměrně 49 dnů. Nejčastěji trvá jedna pracovní neschopnost 8 – 14 dní. Nejvíce nahlášených pracovních neschopností bylo ve věkové skupině 20 – 34 let (758 963), hned v závěsu je věková skupina 35 – 54 let. S přibývajícím věkem roste i pochopitelně pravděpodobnost dlouhodobé pracovní neschopnosti (déle než 3 měsíce), u žen a můžu tato pravděpodobnost prudce stoupá a opět prudce klesá dovršením 50 let života.
Nejčastější příčiny pracovní neschopnosti
Nejčastějšími případy PN v roce 2008 byla onemocnění dýchací soustavy a nemoci svalové a kosterní soustavy. Nejčastější příčinou (diagnózou) z této skupiny onemocnění byla dorzalgie (bolesti zad – diagnózy M40-54 – výřez lopatek apod.) Třetí nejčastější příčinou jsou poranění, otravy a jiné následky vnějších jevů. Obvykle jde o zlomeniny, vymknutí, podvrtnutí a natažení kloubních vazů.
Stát a pracovní neschopnost
První 3 dny zaměstnanec leží doma „zadarmo“, následně zaměstnavatel podle zákona svému zaměstnanci vyplácí tzv.: náhradu mzdy, ta je cca 1 jeho příjmu. Zaměstnavatel vyplácí 21 dní náhradu, pokud PN pokračuje tak po 21 dnech přebírá „zodpovědnost“ stát, kdy zaměstnanci náleží tzv.: nemocenská ta je velice individuální a výše nemocenské si můžete například spočítat na stránkách ČSSZ. Lidé s průměrným příjmem budou mít náhradový příjem ve výši zhruba 60-65% svého dosavadního příjmu. U lidí, s vysokým příjmem, řekněme 100 000 a více měsíčně bude náhradový příjem okolo 20-30%, nic méně tito bonitní klienti zvládnout situaci (finančně) lépe než průměrní občané (mohou mít vytvořeny větší rezervy, díky vyššímu příjmu apod.).
Výluky při pracovní neschopnosti
Pojišťovny uplatňují výluky u PN pro případ pracovního úrazu, nemoci z povolání, bolesti zad, alkohol, sebepoškozování, přepětí svých sil, nedbalost, úraz či nemoc sledována 5 let před počátkem pojištění, výčet výluk je poměrně značný a také se odráží na celkovém plnění pojišťovny. Veškeré pojišťovny omezují plnění podle průměrného měsíčního hrubého příjmu. Výluky jsou pojišťovnami pravidelně aktualizovány a v případě situace na trhu obměňovány.
Čekací doby u pracovních neschopností
Běžná délka čekací doby je dva až tři měsíce od počátku pojištění. Karenční lhůta u jednotlivých pojišťoven činí: 14, 21, 28, 35, 42, 60, je to tedy doba, kdy jsem doma tzv.: „zadarmo“ bez ohlednu na moji diagnózu, až po uplynutí čekací doby, neboli karenční mám nárok na pojistné plnění.
Závěrem
S přibývajícím věkem je i dražší pracovní neschopnost. Ženy mívají v podstatě dražší pojistné než muži (statistika mluví proti ženám). Ochrana proti pracovní neschopnosti je naprosto jasná, vytvářet si dostačující finanční rezervy.
Možná to ode mě slyšíte už po několikáté, pokud pročítáte mé články, že finanční rezerva je základ, jak u rodinného domu je základem základová deska, tak základem, neboli pilířem chcete-li rodinného jmění je dostatečně velká finanční rezerva. Pracovní neschopností řešíme hlavně situaci, kdy nemáme zatím vybudovanou dostatečně velkou finanční rezervu.
