J. Drahoš, alias Kristian prezidentských voleb

„Přes den suchopárný a nudný úředník, v noci nebývale společenský a neodolatelný lamač ženských srdcí“. Jen škoda, že se toho nedožil Oldřich Nový.

Když ve svém přemítání o prezidentských volbách pomineme osobu M. Zemana a zamyslíme se jen nad samotným „castingem“ na jeho vyzyvatele - antizemana, zdá se až k neuvěření, že z těch „osmi svatých jako z orloje“ si nejvíce lidí získal a tím vyvoleným se stal, právě J. Drahoš.

Je pozoruhodné, jak všechny ostatní své kamarády deklasoval více něž násobným ziskem hlasů. První Drahoš 26,6% a druhý Fischer až s 10,23%, potom Horáček 9,18%, Hilšer 8,83%. Potom také, jaký je propad těch zbývajících „na ocase“. Topolánek 4,31%, Hynek 1,23%, Hannig 0,57%, Kulhánek 0,47%. Že někdo musí být poslední, je zřejmé, ale že persóny takového formátu na hlavu porazil zrovna J. Drahoš?

Rozdíl 16,37% mezi prvním Drahošem a druhým Fischerem je vzhledem k atmosféře a průběhu celé předvolební kampaně téměř neuvěřitelný. Vždyť ještě před vánocemi J. Drahoše samotní jeho producenti a mecenáši pomalu odepisovali, mluvilo se o něm oficiálně jako o „nemastném, neslaném, takovém tom želé, ….“, už, už se rozhlíželi po někom, kdo by jej zavčas nahradil. Ostatní kandidáti se ve srovnání s nim po celou dobu jevili jako daleko známější, výraznější, kompetentnější, což také předváděli i v těch podivných prezidentských debatách. A najednou je tady překvapení. J. Drahoš, alias Kristian prezidentských voleb.

Když člověk něčemu nemůže uvěřit, vrtá mu to hlavou a přemýšlí, jak se tak může stát? V čem je to kouzlo úspěchu? K tomu si na Google přečte pár komentářů nějakých dřívějších bývalých členů volebních komisí o údajném "podivném chování a úkazech na obrazovkách" centrálního počítačového informačního systému pro sčítání volebních výsledků - tzv. „volební weby“, na podzim při parlamentních volbách je prý v samotném závěru sčítání napadl nějaký "hacker“. No, a vzhledem k tomu, že stejně jako v parlamentních volbách, tak i v těch víkendových prezidentských, jde u „některých na politické scéně“ ne jen o hodně, ale také o samotnou existenci, potom toho člověka snadno napadnou i ty nejabsurdnější myšlenky a konspirační teorie.

Jen čistě teoreticky. Mohl by někdo, kdyby chtěl, „nějak těm volebním webům při sčítání hlasů pomoct, napovídat, jak věci mají být a jak mají dopadnout“? Zní to sice absurdně, ale v zemi, kde se na téma korupce, lži a podvody vyhrávají volby ….. a pod., tak i takováto otázka není úplně od věci a není až tak absurdní.

Mají hlavní aktéři voleb, samotní kandidáti nebo jejich volební štáby (strany), možnost spolehlivého dohledu a kontroly nad bezpečností a neovlivnitelností celého systému? A nebo je to vše jen na "dobré víře" v lidi (techniky, administrátory, operátory a úředníky …..), kteří se kolem něj točí???

Jak si mohl třeba takový M. Topolánek se svými lidmi ohlídat (kdyby ovšem chtěl), že jeho hlasy, řekněme v určitém okamžiku, právě nenabíhají na účet k jeho kolegovi a on sám tak nedělá někomu jen křoví? (Ono to „nějaké přesměrování, přesunutí, …..“, z technického a provozního hlediska, by určitě nebylo vůbec složité a náročné, pokud by k tomu byli určití lidé, kteří by tak chtěli a nebo měli učinit)