I jen laický pohled na naši politickou scénu vypovídá o jejím rozdělení na ty, kteří dnes svůj reálný mocenský vliv mají (ANO, KSČM, SPD, případně Piráti), a ty, kteří jej zase takový už nemají (ODS, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09, STAN).
Všech osm parlamentních stran od posledních voleb prohlašuje, že v prvním kole A. Babiš od nich podporu pro svou vládu nezíská (jen komunisté si nejsou ještě tak úplně jisti). Určitě se nabízí otázka, co A. Babiš udělá dnes a zítra, ale také otázka, co by to znamenalo pro stávající mocenské pozice všech těchto stran, jak by to změnilo potenciál jejich vlivu pro období následující.
A. Babiš formálně veřejně odmítá jakoukoliv vládní spolupráci s KSČM a SPD (přesto, když v parlamentu jejich pomoct potřebuje, tak ty jemu svou podporu dají).
Piráti deklarují, že o nějaké angažmá u A. Babiše nestojí, čehož se budou oficiálně asi i nadále držet (ale stejně tak jako předchozí, když jde do tuhého, tak pro něj svou ruku také zvednou).
ODS už z pudu sebezáchovy s A. Babišem oficiálně spolupracovat nemůže, což A. Babiš zřejmě dobře ví. Proto si také může dovolit na veřejnosti hrát divadlo o stále opakujícím se vábení a namlouvání, které stejně nikdy nedojdou naplnění.
TOP 09 a STAN jsou profláknuté, toxické, odepsané a tedy naprosto nepoužitelné.
A tak A. Babišovi zcela pragmaticky zůstávají jen strany bývalé koalice, což pro něj z určitého hlediska nemusí být tak úplně nevýhodné..
KDU-ČSL vždy byla a stále je kolaborující s jakoukoliv aktuální mocí, má to v genech, a tak je také takto použitelná i dnes (jen musí na tom dvorku udělat před svým kohoutem ještě pár kroků, aby si náhodou někdo nemyslel, že je nějaká ….., a jen tak snadno a rychle přičapne).
ČSSD je po volbách v takovém srabu politicky i ekonomicky, tedy existenčně vůbec, že pro svou záchranu a koryta se prodá komukoliv a upíše čemukoliv, jen když jí někdo nějak pomůže a nenechá ji utopit se ve vlastní žumpě (ono zase „nějaké její stamiliónové dluhy“ ve srovnání s objemy státních finančních toků nemusí být tak velkým problémem, že ano?).
Že jmenovaná vláda A. Babiše si svou podporu ve sněmovně nakonec získá, o tom dnes už není sporu. Je jen otázkou kdy a od které strany?
Pokud to bude později (např. ve druhém kole) od stran bývalé koalice, tak vnikne „loutkohra“ pod vedením principála A. Babiše, doprovázená komediálními výstupy (jen pro efekt) od těch k angažmá přizvaných, jak to ostatně známe z minula a let předcházejících. Jenže, v takovém případě by dnes vlivné strany (KSČM a SPD, včetně Pirátů) zřejmě ztratily včera nečekaně a překvapivě získanou svou historickou příležitost, nabytý politický a mocenský význam a další potenciál svého vlivu.
Dotyční určitě o tom ví a také určitě o tom přemýšlejí. A bylo by asi čarou přes rozpočet A. Babišovi, kdyby se tyto strany ve svůj prospěch nějak domluvily a jeho dnešní jmenovanou vládu podpořily už na první dobrou.
Pro veřejnost by to byly právě ony, s jejichž podporou by A. Babiš mohl nadále vládnout. Prezentovaly by se tak jako státotvorné ve stávajících nezodpovědných hrátkách ostatních. Zachovaly by si a ještě navýšily (posílily) svůj politický a mocenský vliv. Naopak by tímto i tak trochu oslabily A. Babiše, což by jim určitě až tolik nevadilo. Ale nakonec by všechny ostatní strany tzv. Demokratického bloku, včetně ČSSD, už úplně odstavily na vedlejší kolej, do opozice s tou „suchou skývou chleba“, o níž mluvil M. Zeman (jenže ten by v případě ČSSD asi něco takového přece jen nepřipustil, když je tu naděje, že jeho účtování s bývalými proradnými spolustraníky se chýlí ke svému konci).
Jsou to všechno sice jen hypotetické úvahy, ale koneckonců, co na naší politické scéně není nemožné, že ano?
