Ministr školství Chládek opět omezuje soukromé a církevní školy

Po červencovém neúspěšném pokusu o omezení financování církevních i soukromých škol, kdy ministr školství Chládek mj. populisticky užil i argument církevních restitucí, projevil opět svůj negativní postoj k církevním školám a neváhal přitom porušit ani zákonná pravidla.

z facebooku Sion High SchoolSion High School

Přestože církevní střední školy, na nichž běžně studuje značný počet dětí z rodin, které se nepovažují za věřící, dlouhodobě dosahují vysoké kvality a ve státních maturitách patřily k nejlépe hodnoceným, ministerstvo školství omezuje jejich rozvoj a leckdy přímo brání růstu počtu jejich žáků. Posledním příkladem tohoto přístupu je situace střední školy Sion High School v Hradci Králové. Tato škola zvláště se svým oborem Předškolní a mimoškolní pedagogika čelí velkému zájmu studentů významně přesahující její kapacitní možnosti. Studium pro budoucí učitelky MŠ, vychovatele či družináře nabízí i v dálkové formě studia, kterou využívá desítky učitelek ze školek v celé ČR, jež dle nařízení ministerstva musí nejpozději do konce tohoto roku zahájit studium, pokud se své profesi chtějí nadále věnovat. Přesto ministerstvo nechce dát souhlas Sion High School k navýšení počtu studentů, čímž prakticky zabraňuje i tomu, aby zde mohly dálkově studovat další učitelky MŠ, a bere jim tak jednu z dosažitelných možností k získání vzdělání, jež po nich samo vyžaduje.

Celá věc se v rámci tzv. rozkladového řízení dostala na stůl ministru Chládkovi. Ten ji zde nechal více než 140 dnů, čímž několikanásobně porušil zákonné lhůty ve správním řízení, a nebyl schopen vydat rozhodnutí ještě více než dva týdny po začátku školního roku. Jako by ministr ani jeho úřad ve svém vytížení prací pro blaho škol nevnímali reálie školního roku, tedy například to, že k 1. září nastupují do středních škol noví studenti a není možné jim dát po jejich nástupu vědět, že pan ministr školství si to rozmyslel a škola je nakonec vzdělávat nesmí, protože se jedná o školu tzv. církevní a není tedy vhodné, aby počet jejích žáků narůstal. Právě takové je totiž zdůvodnění nesouhlasu pana ministra, tedy že počet žáků církevních škol by se neměl zvyšovat. Proč by však studenti neměli mít právo studovat obor, který si vybrali, jen proto, že se jedná o školu církevní, již nevysvětlil.

Dalším argumentem, jímž svůj vřelý vztah k církevním školám podepírá, je nesouhlas kraje. Dle dohody s hejtmany má požadovat jejich souhlas u vzniku nových škol, nikoliv u navyšování počtu žáků škol stávajících, tedy v případě Sion High School by jej žádat nemusel. Zajímavé také je, že během léta dalo ministerstvo souhlas se vznikem nového gymnázia v Hořicích a zde nesouhlas kraje překážkou nebyl. Zatímco v případě navýšení počtu žáků Sion High School je najednou zásadním nedostatkem. Co se v posuzování těchto dvou případů změnilo? Oba případy se týkaly stejného kraje a řešil je stejný ministr. Proč v případě, kdy by dle dohody krajů a MŠMT souhlas měl být, jeho absence nevadila, a ve druhém případě, kdy být nemusí, najednou vadí? Máme k tomu hezký český termín "dvojí metr".

Jaký metr použije pan ministr v dalším řešení záležitosti této školy, se můžeme jen dohadovat, neoficiálně se proslýchá stanovisko negativní. Vzhledem k tomu, že škola – na rozdíl od pana ministra – musí zákonné termíny dodržovat, musela již v lednu vyhlásit, kolik studentů přijme, poté realizovat přijímací řízení, vybrat je, přijmout a nyní jim umožnit nastoupit ke studiu. Ve chvíli, kdy se tak 1. září stalo, dostala se do situace, kdy i v případě negativního stanoviska ministra k navýšení počtu studentů již nemůže nové studenty propustit, stejně jako učitele, kteří nastoupili na nově vzniklá učitelská místa. Zároveň má však najednou více studentů, než má ministerstvem povoleno, což je protizákonné a mohlo by být dokonce důvodem k jejímu zrušení. V důsledku vývoje, kdy ministerstvo se svými rozhodnutími nespěchalo a škola stále neměla jeho konečné stanovisko, je tak nyní v situaci, kdy může být ohrožena samotná její existence. Věřme, že až sem svým rozhodnutím pan ministr nemíří a školu zrušit pro porušení zákona nepřikáže. Přesto, aby se dostala zpět pod svůj maximální počet studentů, nesměla by nyní několik let žádné nové přijímat a neotevírat žádné první ročníky. Tedy pokud by nedošlo k jejímu zrušení ihned, ministerský nesouhlas může zapříčinit její stagnaci, postupné utlumení až ochromení činnosti. To vše bez ohledu na to, že ministr ve svém rozhodnutí porušil zákonné lhůty a školu do této situace svým jednáním sám dostal.

Má to být onen rovný přístup ke všem školám, po němž volal pan ministr Chládek letos v červenci? Nebo se jen neudržel a projevil tím své osobní postoje, a když už prohrál první kolo bitvy o omezení všech církevních škol, spočítal to alespoň jedné z nich, která se mu zrovna dostala do rány? Každopádně se zdá, že se jedná o další díl stejného příběhu.