Hned za hranicemi. Rádia hlásí invazi českých aut už před Náchodem. Čas se protahuje. Deset minut, dvacet, půlhodina. Stojíme.
Auta se vlečou k polským hranicím. Na nákupy především. Lidé odskakují do křoví. Po úlevě je dychtivost očekávání znát ještě víc. Nikdo nehudruje, s elánem kráčí vedle svého vozidla. Lakonicky shrnuto – pohoda.
Na mega parkovišti je pramalá naděje ke spočinutí právě toho vašeho fešáka. A ti, co už zaparkovali? Kdeže jim je konec. Na rozmařilost některých zabraných míst se bezmocně zlobí ti, kteří svoje miláčky nenasoukají do zbylých mezer ani náhodou.
Pojďme ale nakupovat. V mžiku jsme v pohlcení masívního tempa. Zastavit se není kde. Každý si musí urvat své místečko na slunci. Naprostá absence rozestupu či osobní bubliny vás nesmí rozhodit. Jdete s davem. Jdete blátem, občas mrknete na pult prodejců. Ovšem vychýlit se směrem k nim se nedoporučuje. Dokladem je hurónský pokřik bodrých Moraváků, kteří hledají své sousedy. Přijel jich celý autobus, možná dva. A jsou u vytržení. Tolik všelijakého zboží. S tím jaksi nepočítali. Nevadí. Vzájemné sponzorování nabývá na síle. Jsou přece sousedé. Milé zjištění.
V zástupu čekajících na WC je to ale jinak. Tady panuje ostražitá bdělost neznající bratra. Návštěva WC je zpoplatněna. Mezi řádně platícími se objevují rádoby splývači s davem. To by ovšem nebyli Češi, aby je neodhalili. Tajně hlídají svého frontového souseda, a pokud ho načapou při nekalém úmyslu, rádi mu vysvětlí, jak se věci mají.
Přemýšlím, v jakou asi denní dobu nakupují Poláci. Nejen na tržišti, ale i v obchodech se rozléhá čeština. Návštěvníci potřebují vychytat ty nejvýhodnější nákupy a intuitivně cítí, že jejich nakupující okolí je české. Zdatní obchodníci mají pochopení. Dorozumívají se víc česky než polsky. Upřímně jsem pochválila mladou Polku za bezvadnou češtinu. Poděkovala očividně polichocena. Na cestě tržnicí zažijete ledacos. Když sháníte v tom lidském chumlu svoji rodinu, ochotní prodejci vyvolávají hledaného s vámi. Pokud nejste ke koupi výrobku zcela rozhodnuti, prodávající vaši liknavost uspíší přesvědčovacím, ale vždyť právě to potřebujete. Někdy jsou úspěšní, někdy ne.
Jak plyne čas, po tržnici se začínají trousit klopýtající postavy. Tašky přetékají zbožím, které se v polských poměrech oproti těm českým pořídí s palcem nahoru. Pro naši vládu smutná vizitka, ale to ona neřeší. Vždyť mnozí politici taky znají výhodné nákupy za hranicemi. Každopádně je to zážitek i pro ně, jak se z médií dozvídáme.
