Setkání s anděly se dějí. A protože čas Vánoc je tu, andělská aura je zemi jaksi blíž. K takovým setkáním může ovšem dojít i díky nám. Mám totiž na mysli anděly v lidské podobě. Zavání vám to tajemnem? Tak uvidíme.
Stalo se v době mé dávné alergie na bujarou přírodu. Po jedné omylné vakcíně jsem v osamělé čekárně zdravotního střediska zkolabovala. Periferní mozkovou buňkou jsem zaznamenala asi tříletou holčičku, která burcovala maminku slovy. Proč tady ta paní hajá? Co ji bolí? Uspěchaná matka nereagovala. Dítě jí nedalo pokoj a tahalo ji za sukni. Pak už věci nabraly rychlý spád. Záchranka mě převážela do nemocnice a já se vracela k životu. Zachránil mě malý andílek v lidské podobě. Zdravotní sestra za svou chybu dostala okamžitou výpověď.
…
Série snů. Pět šest nocí za sebou opakovaně prožívám chvíle s andílkem děvčátkem. Jdeme blátem, klopýtám, už nemůžu. Pevně mi stiskne ruku a vede dál. Pojď, povedu tě, říká a má sílu to dokázat. V příštím snu mi na louce trhá květiny, cítím její pokožku na své. Probouzím se jiná než jindy, Osvěžená až ke štěstí. Kartářka se mě ptá, jestli jsem někdy neměla potrat. Ne, nikdy. Moje teta zemřela v dětském věku na tyfus. Dávno před mým narozením. Je to snad ona? Kdo ví…
…
Můj muž mi před mnoha lety slíbil. Budu ti dobrým manželem. Jsme snad v pohádce? Ne, jsme tady a teď a můj muž je stále mým dobrým andělem. Podobá se ve všem mému otci, který mě tady zanechal na prahu dospělosti. Svou ztrátu mi zmírnil setkáním s osudovým mužem. Ve snech je často od sebe nerozeznám…
Asi že jsem začala více přemýšlet o těch éterických bytostech, přicházely ke mně jako dárky v různých podobách. Mám jich už pěknou sbírku. S harmonikou (ten byl první) až po andílka diblíka vyvedeného na kameni. Tak nepřímo jsem se vlastně dozvěděla, že i já mohu být pro někoho andělem. V mé práci se to i hodí.
A jaká je pointa? Tak trochu vánoční. Andělem může být pro někoho kdokoli z nás. Ten v lidské podobě.
