Změna klimatu – pokus o objektivní pohled

Změnu klimatu nepodceňuji. Je správné se jí intenzivně zabývat. Ale fascinuje mě, jak obrovská spousta lidí podceňuje, či vůbec neřeší způsob a možné důsledky boje proti ní. Zkusím proto téma okomentovat objektivně, bez hysterie.

Symbol boje proti klimatickým změnám, kterým je Greta Thunbergová, říká: Neposlouchejte mě, poslouchejte vědce. S tím souhlasím, má to však několik ALE.

V první řadě je nutné připomenout, co je naprostým základem vědeckého či chcete-li kritického přístupu k problému. Jde o to, že k jakékoli vědecké hypotéze je přistupováno s maximální nedůvěrou. Jsou vyčerpány všechny možnosti o její vyvrácení. Teprve, když se to nepodaří, je uznána za momentálně platnou, ovšem stále se počítá s tím, že v budoucnu může být díky vědeckému pokroku vyvrácena či upravena.

V případě změny proti klimatu panuje v současnosti prakticky absolutní shoda, že nějakým způsobem probíhá, má své důsledky, které mohou být v budoucnu na řadě míst světa negativní. A panuje shoda rovněž na tom, že je nutné tento fenomén intenzivně řešit.

Obdobná shoda panuje na tom, že se planeta otepluje. Považuji však za nutné připomenout, že to není tak dávno, co vědci varovali naopak před ochlazením planety. Téma globálního ochlazení planety v důsledku znečištění ovzduší bylo velmi populární zejména v 70. letech. I tenkrát se objevovaly různé termíny. Doba ledová měla přijít tu do roku 2000, do 50-60 let či do roku 2070.

Již méně se vědci shodují na tom, zda je za oteplování zodpovědné lidstvo a jeho činnost (doprava, energetika, průmysl, topení atd.), nebo jde o přirozené střídání cyklů. Většina vědců, kteří se klimatem zabývají, sice člověka za viníka označují, jsou však i vědci, kteří tvrdí opak. V úvodu popsaný vědecký přístup k věci velí tyto opoziční názory neumlčovat, ale naopak velmi pozorně poslouchat a rozebírat. Což se ale po hříchu téměř neděje, což je dle mého názoru první zásadní chyba a problém.

Vše dosud popsané vede k tomu, že se zatím jen část světa rozhodla s globálním oteplováním či globální změnou klimatu bojovat. Tady vidím další zásadní chyby a problémy.

První  chyba je, že se prakticky veškerá energie soustředí pouze na boj se změnou klimatu, tedy na snahy o její zastavení či zpomalení. To vše je na úkor příprav na změnu klimatu, tedy schopnost adaptace lidstva na změny podmínek. Jako bychom si byli jisti, že tu změnu dokážeme zastavit/zpomalit. Ale co když to přes veškerou snahu a peníze nedokážeme? Neměli bychom s touto eventualitou počítat a připravovat se na ni? Podle mě rozhodně měli.

Druhá chyba je v tom, že bojuje jen část světa. Změna klimatu je totiž globální fenomén. A pokud je nějaká šance boj s ní vyhrát, musí bojovat celý svět. V opačném případě šance na vítězství rozhodně není. Stačí připomenout, že v loňském roce dokázaly státy Evropské unie snížit své emise CO2 zhruba o 2 procenta (stálo to neskutečnou sumu peněz), ovšem globální emise naopak o 2 procenta stouply. A pokud se ke snižování emisí nepřipojí všichni, porostou dál.

Jsem ženská a sportu moc nerozumím, ale připadá mi to, jako by jeden fotbalista z týmu celý zápas běhal a bojoval tak moc, že mu hrozí zranění, ale zbytek týmu se jen procházel a ještě se mu smál. Jak by asi takový zápas pro tento tým dopadl? Mimochodem fotbalistů je na hřišti 11, tedy jeden bojující zhruba odpovídá zmíněné Evropské unii, která je zodpovědná asi za 10% světových emisí.

Argumenty klimatických alarmistů, že Evropa je bohatá a emise na hlavu jsou například v České republice vyšší než v Číně, beru. Jsou relevantní. My samozřejmě máme emise snižovat, a také to děláme. Ovšem pokud to budeme dělat „sami“, nepřinese to vůbec žádný efekt. Tedy, pokud jde o efekt klimatický. Efekty sociální a ekonomické se dostaví, a bohužel budou velmi negativní.

Nechci být jako studenti, kteří stávkují v pátek místo školy. Nechci jen něco požadovat, kritizovat, a nenabízet ani náznak řešení.

Jdu s kůží na trh a svůj recept nabídnu. A budu logicky mluvit z pohledu Češky, tedy občanky Evropské unie. Podle mě je nutné velmi rychle změnit taktiku. Evropa by měla vrhnout mnohem víc sil (lidských i finančních) jednak do nalezení způsobu, jak se co nejlépe adaptovat na změnu klimatu a dále do tlaku na zbytek světa, aby bojoval společně s námi. Evropská unie je natolik silným hráčem, že si tento tlak může dovolit. Ano, může to bolet. Ovšem na rozdíl od současného způsobu boje se změnou klimatu, který bolí a bude bolet taky, může lepší taktika skutečně přinést žádané efekty, tedy globální snížení emisí.

Ta současná je podle mě přinést nemůže. Čína, Indie, Rusko, ale i USA totiž cítí šanci, že by samostatně bojující Evropská unie mohla ekonomicky oslabit. A toho chtějí využít. Souhlasím, že je to špatný přístup. Ten evropský je vůči budoucnosti zodpovědnější. Ovšem bohužel svět, ve kterém žijeme, má k ideálu daleko. Košile je pro mnohé stále mnohem blíž, než kabát. Pokud to nepochopíme, zůstaneme nazí a zbytek světa se nám bude smát.