Ekodemagogie špičkové úrovně

Sdružení „Zelený kruh“ argumentuje proti jádru tím, co platí pro obnovitelné zdroje. Zjevná demagogie nevadí ani jim, ani hlavním postavám české politiky.

Zavedené ekologické organizace se již přežily. Náplní jejich činnosti je nevybíravé lobbování pro výrobce solárních a větrných elektráren. Že při své činnosti neříkají celou pravdu, případně si ji upravují podle svých potřeb, je jednou z jejich základních technik.  Poslední výzva proti jaderným elektrárnám jejich sdružení Zelený kruh je toho jasným důkazem:

Zelený kruh tvrdí, že jaderné reaktory sice přímo neprodukují emise skleníkových plynů, ale těžba, zpracování a přeprava uranu jsou energeticky náročné a výstavba reaktorů také způsobuje emise. Jaderná energetika tak produkuje devítinásobné až pětadvacetinásobné emise oxidu uhličitého proti větrným elektrárnám, tvrdí aktivisté.

Objektivní konstatování je, že aktivisté záměrně neuvedli porovnání se solárními panely, jež jsou v Česku, kvůli větrným podmínkám, nesrovnatelně použitelnější. Při výrobě panelů se pracuje s jedy, které v nich jsou po celou dobu existence a o tom, jak jsou ve skutečnosti likvidovány, neexistují ověřitelné informace. Samozřejmě při výrobě solárních panelů vznikají také emise, tím spíš, že se vyrábějí na východě Asie, především v Číně, kde jsou nějaké ekologické normy spíš jen potištěným papírem. Další emise pak vznikají při transportu panelů do Evropy a po Evropě. Je tedy velmi pravděpodobné, že emisní zátěž z výroby „solárů“ bude také devětkrát až pětadvacetkrát, možná i více krát vyšší, než u větrných elektráren.

Navíc, a to aktivisté také zamlčeli, emise C02 způsobuje dýchání sedmi miliard lidí, dýchání zvěře a CO2 se také uvolňuje z moří. Takže se dá konstatovat, že emise způsobuje jakákoli lidská činnost!

Zelený kruh ve své výzvě upozorňuje na vysoké investiční náklady, které jsou podle něj dokonce zásadním problémem, dále varují před radioaktivními odpady či rizikem havárií. Rozhodnutí o stavbě nových reaktorů by podle aktivistů znamenalo také volbu centralizované energetiky a posílení vlivu velkých elektrárenských firem i státu.

Objektivní konstatování je, že náklady na přeměnu energetiky z klasické energetiky (tedy nejen fosilní) jsou tak obrovské, že si je jen málokdo dokáže přibližně vyčíslit. Stejně tak aktivisté neříkají, že centralizovaná energetika umožňuje vyrovnávat, zálohovat a vůbec obstarávat všechny funkce, které hospodaření s elektřinou v rozvodné soustavě vyžaduje. Co budou dělat obce odkázané na vítr a bioplyn, když nebude foukat vítr?

Zelený kruh také argumentuje tím, že „Jaderné elektrárny potřebují stabilní odbyt, protože je pro ně efektivní vyrábět na maximum a jejich možnosti pružně snižovat a zvyšovat výkon jsou velmi omezené. V případě jejich odstávek či zvýšení spotřeby ve špičkách musí být rozsáhlý výpadek či okamžitá potřeba vyššího výkonu získávány ze záložních zdrojů – většinou velkých fosilních elektráren”. 

Objektivní konstatování je takové, že dva hlavní obnovitelné zdroje, tedy slunce a vítr, patří mezi  intermitentní, tedy neřiditelné zdroje. Zkrátka svítí, nebo nesvítí, fouká, nebo nefouká a elektřina buď je, nebo není. Takže u obnovitelných zdrojů je potřeba držet zálohu úplně stejně, jako u jádra. A tou zálohou jsou i v tomto případě fosilní elektrárny.

Původně ekologické, v současnosti již dávno ekologistické organizace, mají mnoho společného s organizacemi takzvaně feministickými. Jedny i druhé mají zcela nejasnou a nekvantifikovatelnou členskou základnu, ale osobují si právo mluvit za všechny „ženy“, nebo „lidi v kraji“ a podobně. Pro žádné takové tvrzení však nemají doložitelný mandát. Tím spíš, že strana Zelených v českých volbách dlouhodobě v zájmu propadává a nedostává se do sněmovny. Bez ohledu na to se jim však více, spíše než méně, daří prosazovat jejich témata, protože jim dávají prostor „liberální“ redaktoři v médiích a tiskových agenturách. Například před kamerou bývá většinou pouze zástupce ekoaktivistů bez jakéhokoliv vzdělání vztaženého k energetice.

Vláda, poslanci, zastupitelé i veřejnost by proto jejich prohlášení měli brát se značnou rezervou i proto, že odborná erudice ekoaktivistů je značně diskutabilní. Podle energetiků nejen, že neznají základní zákonitosti výroby elektřiny a celé energetiky, ale také se brání jakékoli skutečně odborné diskuzi na toto téma. Což je přesně jeden z modelů chování lobbistů, ideologů a fanatiků. Ne lidí, kteří hrají férově.