Aktivisté kašlou na fakta. Nebo je spíš záměrně zamlčují

Bojovníci proti klimatické změně mají jeden takový zlozvyk. Naprosto ignorují fakta, která se nehodí do jejich propagandistické svaté války. Kdy to dojde politikům, kteří jim stále naslouchají?

Příklady ignorance jsou ve snaze snížit produkci CO2 a tím zmírnit globální nárůst teploty stále křiklavější. Nejmarkantnějším důkazem absolutního pohrdání přírodními zákony je podpora biopaliv, která vede k likvidaci deštných pralesů, jež CO2 pohlcují. A v součtu přitom biopaliva produkci CO2 zvyšují, což není tajemstvím. Podle posledních informací dokonce o 80 procent do příštího roku. Což je ekvivalent přírůstku 12 milionů aut na evropských silnicích. S odkazem na studii mezinárodní ekologické organizace Transport & Environment to uvádí server Seznam zprávy zde.

Mimochodem, lídr světového tažení proti CO2, Greenpeace, k tomu mlčí. Připadá mu důležitější snažit se o to, aby elektrárna Chvaletice nedostala emisní výjimku, která je ve světle informací o zhoubném vlivu biopaliv zcela nicotná. Ona je reálně nicotná i bez zpráv o biopalivech, stejně jako celosvětově celé české emise.

Druhým zásadním příkladem ignorance je studentské hnutí Fridays For Future, které pravidelným pátečním záškoláctvím „bojuje“ za zabránění oteplení země. Především proti produkci CO2 a proti uhelným elektrárnám. Třeba v Německu by jich čtvrtinu chtěli vyřadit z provozu do konce letošního roku. Což je možné ve zvrácených snech ekologistických organizací, ale ne tam, kde fungují přírodní zákony.

Ty se zkrátka nebudou řídit tím, na čem se dohodne Evropská komise. Ba ani Evropský parlament. „Jisté ale je, že tím dojde k dalšímu oddělení obchodního a fyzikálního světa. V důsledku toho budou provozovatelé soustavy v celé Evropě po skončení obchodování nuceni aplikovat taková opatření, aby se podařilo splnit i fyzikální zákony a provoz soustavy byl bezpečný,“ řekla na téma respektování přírodních zákonů mluvčí České přenosové soustavy Hana Klímová, když komentovala takzvaný Zimní balíček.

Jenže o přírodní zákony jde pokrokářům a zachráncům světa až v poslední řadě. Oni totiž především chtějí, aby bylo po jejich. Jedno jak a za jakou cenu, ale hlavně rychle!

Má to řešení?

Má.

Řešením je totiž otevřená odborná diskuze, která není zatížená ideologií. Diskuze, která nediskvalifikuje předem názory, jež nejsou dostatečně zelené. Diskuze, jejíž odborní účastníci se dokáží oprostit od vlivu lobbistů zelených i průmyslových. Jen výsledek takové diskuze, nezatížené účelovým zkreslováním fakt, může vést k obecně platnému doporučení. K doporučení pro všechny odpovědné lidi, tedy i politiky.

A výsledek takové diskuze musí respektovat i ti, jejichž názor byl přehlasován. To je demokracie.

Ovšem respektování takových závěrů není tím, v čem jsou ekologičtí aktivisté dobří. Ostatně jako většina aktivistů. Protože odmítají přijmout jiný názor, než je ten jejich. Funkční cesta přitom vede jen tam, kde obě strany mají vůli najít nějakou základní shodu, na které mohou pracovat společně. Protože předivo mezilidských, potažmo mezistátních vztahů, je v současnosti tak složité, že opravdu jednoduché recepty se nedají najít. Vždycky někomu „šlápnete na kuří oko“.

Což aktivisté všeho druhu umí skvěle. Jejich pohled je totiž vždy zúžený. A čím déle jsou aktivní, tím je jejich pohled užší a zkreslenější. Osvěta a vzdělání, které jsou klíčové pro chápání a rozhodování o složitých věcech, se proto v jejich podání mění v zavilou propagandu, jež všechny ostatní odpuzuje.

„Skutečnou otázkou je, zda bude prezident Juncker a viceprezident Timmermans naslouchat občanům a jejich demokratickým zástupcům, nebo zda se pokloní komisařce pro obchod Malmströmové, která zoufale chce obchodovat s národy s palmovým olejem,“ upozorňuje Laura Buffetová z Transport & Environment na fakt, že kšeft s palmovým olejem má obrovskou podporu vlád Malajsie a Indonésie, jež jsou nyní jeho největšími producenty. Přitom 51 procent palmového oleje končí právě v biopalivech, takže jeho devastující efekt je ještě umocněn.

Citace Buffetové zároveň ukazuje, jak je jakékoli jednání o omezení emisí CO2 složité. Co je pro lidi v Evropě asi celkem jasné (vynechme palmový olej), je minimálně pro část lidí v producentských zemích nepochopitelné, protože je to živí (produkce palmového oleje). Stejně tak to asi těžko pochopí třeba v Indii, kde žije 240 milionů lidí bez elektřiny.

Kdy si to všechno uvědomí ti politici, kteří se nechali opít eko propagandou? Protože oni jsou ti, kteří ekošílenství můžou zastavit. Pro začátek by stačilo, aby se pobavili s lidmi od rozvodných sítí, s energetiky a se statistiky.