Vivat Zuzaně Čaputové, dámě v modrém...

Modř kobaltová, královská je oblíbenou barvou paní prezidentky, která si získala přízeň nejen na Slovensku, ale celosvětově. Také u nás jsme si ji tak trochu přivlastnili, když nám z osazenstva pražského hradu nebylo právě fajn. 

Protože svojí noblesou, svým veskrze kultivovaným vystupováním a chováním nám paní Čaputová připomíná například princeznu Dianu, u nás třeba Markétu Pekarovou- Adamovou, která si shodně oblíbila tutéž barvu.

Dokáže obhajovat jednoznačně opravdový smysl Evropské unie, severoatlanské aliance, vyzdvihnout práci každého jednoho slovenského občana, jak to bezkonkurenčně dokázala za kovidu. Tímto svým civilizovaným přístupem však kromě velkého přijetí proti sobě bohužel obrátila ten temný prvek maskulinity, který doposud skrytě dřímal a který zřejmě vzkřísila i válka na Ukrajině.

V České republice jsme také měli málem dámu prezidentku, nakonec máme opět muže. Je potřeba říci, že liberální demokracie nyní zažívá horší časy, zbrojí se a tlak na politiky je neúměrně veliký. Klobouk dolů paní prezidentko, jste veliká vzpruha. Energie, kterou rozdáváte, se zase jako obrovská mexická vlna rozlévá všude, kam vstoupíte,  mnoho i v mediálním prostoru.

Oslovila jste ženy, menšiny, utlačované skupiny, pomáháte slovem, objetím, i svojí celou existencí. Jste velkým vzorem pro mladou generaci!

I proto, jak diskutujete se studenty o kritickém myšlení Vám paní prezidentko,  patří můj respekt.