Tváře hloupých na všech sloupích? /fejeton/

Znáte to: Ať se uchýlíte na cestě ač pěšmo kolmo anebo autem, všude na vás hledí tváře, anebo poprsí podle finančních možností party, za které kopou... Některé tváře jsou víceméně známé, jiné neznámé, ale i nechvalně proslulé.   

Samozřejmě, období před volbami skrývá úskalí v podobě soustředěných pohledů "kluků a holek" z plakátů. Tato největší soutěž korunovaná frontou u uren právě vrcholí. Teamy vsadily na své barvy a na své slogany, které teprve čas prověří, co na nich bylo pravdy. Snad nelžou vyloženě všechny.

Závod už trvá hodných pár týdnů a "hlavy" u silnic tvrdí to stejné, i když mnohde už jsou předělány. Pamatuji se, že mnohde se obličeje upravují či přibarvují, anebo se stávají dokonce přímo uměleckým artefaktem! Zatímco na novinovém papíře pouze hrozí, že hlavouni budou složit coby podložka pro ranní či odpolední kávu anebo zmrzlinový pohár s jahodami, vylepovací místa skýtají občas přímo  ukázkový materiál. 

Možná proto letos tradiční bílé košile navlékly modré pleteniny, bílá se snáze ušpiní a když zbělá i obličej, pak zmizí vše, nakonec i obličej popu- lárně dotyčný...

Některé hlavy či busty nás denně soustředěně hypnotizují, jiné šibalsky hledí majíc malé uši podvodníčků a dokonce další mívají i pohled autoritativní, způsobený tu stínem pod nosem onehdy zase je zdobí papalášská druhá brada, ženské hlavy jsou zase často tupých střihů a přebarveny do moderních zlatých looků...

Přehlídka tedy doplňuje vyjádření ve sdělovacích prostředcích, kde každý dostává nerovný prostor... Zde člověk nakonec ocení, že bilboard mlčí.  

Studený oheň v jejich očích kolikrát zahřívají barevné hvězdy, hlavně toho družstva, jež se rudé barvy nikdy nezbaví. Záleží na nás, komu to hodíme, kterému týmu vlastně fandíme? Kterému obličeji věříme natolik, že ho nepokládáme za hloupého? Anebo přímo za vlezlého? Za společnosti nebezpečného? Zde by se náramně hodil vtip o sardinkách, ale mám za to, že ho stejně již všichni už znají. 

Následující případ mne natolik emocionálně rozhodil, že jsem až přestala řídit své auto jako firmu: 

Letos mne upoutala zdařilá asambláž kdesi v Kocbeři, kde se volební recidivista rve tak  vehementně a taak náruživě za voliče, až byl jeho svetr přímo serván až na kost...   

PS.: S těmi sardinkami se to má tak, že dotyčný politik je natolik řekněme "proslulý", že ač otevřete noviny, televizi, vlezete na pojišťovnu, všude na vás ta "favorizovaná" hlava hledí, a pak máte již oprávněný strach i otevřít tu konzervu se sardinkami.