Takový nakažlivý popěvek...

Tak jako může být nakažlivý smích, vyskytují se na naší planetě i podobně nebezpečné jevy, a to obsedantně- kompulzivní opakování určitých melodií, zpravidla takzvaně "chytlavých"... Jak konkrétně vám tepou vaše oblíbené songy?!

Dneska se podíváme na zoubek vtěrným skladbičkám, které nám občas dokáží v životě natropit pěknou paseku! Vtíravý efekt pinponkovitých tónů zajisté znáte sami, každý si občas něco brouká.

Pískáním se také můžeme nakazit, v naší rodině se píská třeba úvodní předehra k opeře Carmen... 

Snad za to může šnek, co máme v uchu, že má dlouhé vedení a melodii se nechce nadlouho  ven!? Nevím. Každopádně ani klapky na uších nezabrání oné hrůze, aby se nám tam neusadila a nenutila nás popěvovat si. Třeba reklamou na Oscillococcinum mé batole ve věku tří let bavilo celé příbuzenstvo. Samo se tohoto nemohlo zbavit, až do doby, kdy se setkalo s popěvkem jímavějším, čili, pro ně zajímavějším.

Nyní na puberťáka skáčou nejrůznější beat boxy. Ještě ke všemu to s ním šije, takže poskakuje a rozkládá rukama...Celé dohromady to ale působí nanejvýš radostně, takže pokud možno těmto výlevům nebráním.

A tak se i já snažím vyrušit nezvané písně jinými, má to ale háček, už mi občas dochází nové harmonie. Doporučte mi prosím nějaké! Taková nekalá píseň snad na člověka už připravená, nastavená a naleštěná číhá: Kde? V rádiu, televizi, na youtube, v mobilním telefonu a jiných technicky- pofiderních záležitostech! Z bazénu si kluk jednou přivezl hit " I love rocknroll..." Žil s námi asi týden, předávali jsme si jej jako horký brambor.

Sice se poslechu snažím vyhýbat, a to málo co si pustím si pečlivě vybírám, ale i tak se samozřejmě nevyhnu různým enzymům hitů náhodně vnímaným v obchodu, nebo kdesi jinde, kam během dne zabrousím.

 Právě uplyvnuvší Vánoce mi daly zabrat, nacvičuji nejrůznější skladby, takže Rybova mše "Hej mistře!" mne ráno dokonce i probouzela, ačkoliv jsem večer před spaním pustila velmi vzdálené rytmy swingu! Nedala se přehlušit ani dětskými "rolničkami", proti mému snažení se zkrátka stala imunní.

Střídala se ještě s hitem "Na horách, na horách, sníh je prima a to klíma,..." Z toho jsem vážně rostla, písnička mě pronásleduje už od dětství, kdy ji hráli často v rádiu.

Nedávno jsem vyslechla rozhovor na koncertu v kostele, kdy mi přímo za zády zaznělo: "A to narodil se Kristus pán, to si zpívám pokaždé ve sprše!" Otočím se za hlubokým basem a tam stál pan farář!

Ráda měním poslechový repertoir, jsem nucena hledat, nalézat a posléze jím opovrhovat, pokud se skladba uhnízdí na neúnosně dlouhou dobu, a pak radostně znovunalézat.

Ale přiznám se Vám i k jedné neřesti, a to sice takové, že mi občas způsobí radost, když předám někomu jinému, zpravidla potomkům, jako štafetu některou píseň! Teď´právě procházíme údobím posměšných a nekonečných písniček, jako jsou "Pes jitrničku sežral" a "Byl malý číňánek, měl malý copánek". Nahodím třeba jen slova, anebo zabroukám melodii a čekám!  Jeden začne notovat, druhý se přidá, pozmění text a třetí přidá pár šumů a hluků dle individuálního rozpoložení, ve kterém se zrovna nalézá...

Možná je to obměna hry "na babu" nebo "pošli to dál", takový opak k "tiché poště", zkrátka taková hlasitá PéPéElKa! Hodně závisí na tom, čím se obklopujeme, hudba může být kolovrátkozní až flašinetová, návyková...

Může dojít ke zneužití hudby? Obávám se, že ano. Trýznitelem tak nemusí být jen otřesná reklama, ale i příliš metalově laděný soused.

Jsem zvědavá, jaký nábor melodií mne letos čeká. Aby to zas nebylo jako s pruhovaným svetrem, každý pes jiná, ves.