Skupinové pučení

Tak mě zase někdo frknul do jakési skupiny na fb bez mého vědomí, prý škatulka "Nenormální"!  No, jaká čest, že někomu záleží, abych se nalézala v této partičce, jinak, zřejmě úžasných a veselých lidiček.   

Jediné, co mne zarazilo, že jsem se tam nepřidala sama o své vůli, ani jsem o přijetí do tohoto spolku nežádala. Byla jsem tam však drze přiřazena. 

Abych pravdu řekla, skupiny, pakliže vedou k čemusi pozitivnímu mi vůbec nevadí. Každému, co jeho jest, podobné typy lidí si mají vždy co říci.

Zdravá svoboda shromažďˇování by měla platit všude, jen nesmí být příliš dravá a přechytřelá či agresivní do té míry, že omezuje ostatní!

Každá skupina mívá vedoucího, a to skupinového, což mi něco připomíná... Jistě, jejich existence je závislá na určitých jevech, věcech, dovednostech, prostě něčím, co kumpány spojuje či poutá.

Dobrovolnost je celkem důležité slovo, které by nemělo být zneužíváno. Na bázi dobrovolnosti a zájmu můžeme dojít daleko. Cokoliv se však odehrává pod výhružkami, nebo nátlakem, nakonec se stejně samo sežere a  kýžené plody nevydá...

A tak si ve skupině šroubků si můžeme vyměňovat šroubky, nebo se zabývat astrologií a kuchtěním, být nadšení výrobou kávy. Člověk se zkrátka rozhoduje, kam patří a mnohdy se diví, kam až se to dosocializoval...!

Levy -Strause, Smutné tropy: "Je to snad proto, že tito domorodci nemají od společnosti co očekávat? Zvyky a instituce jim připadají jako mechanismy, jeho jednotvárné fungování neponechává žádnou volnost náhodě, štěstí nebo talentu."

Lepším názvem by bylo bývalo společenství. Z toho důvodu, že skupina mi asociuje hromadu, tlupu a  stádnost. Je třeba se však za každou cenu zaparkovat dle různých parametrů? Společenství mi připadá zkrátka příhodnější, přívětivější a svobodnější.

Ještě mne napadá: Pokud žiji skupinou, nežiji sám sebou? Spousta lidí se takto zaškatulkovat nemůže, jelikož se nevejdou do zaklínací odborné poučky, protože nejsou jen jedno, ale jsou i druhé, zkrátka mají více zájmů a dovedností.. Dalším možným logickým vysvětlením by mohl být fakt, že nemusím souhlasit s absolutně všemi body té a té skupiny. Obzvlášť s těmi absurdními. Nemusíme přece zapadat jako puzzle a být účastníky úplně každé umělohmotné spartakiády.

Co člověk osobně pociťuje, do toho žádná vševědoucí skupina nevleze, nemusí se vším souhlasit. O to víc mi jsou sympatická společenství, která nevnucují žádné členství, nepřepočítávají se, nezávodí a nepředhánějí se v blbostech. 

Všem skupinám připomínám, že by měly hlavně inspirovat, doplňovat a rozšiřovat obzory, též informace, předávat jedinečné myšlenky a být určitým způsobem prospěšní. Skupině zatím dávám šanci, nebotˇ být nenormální je dnes normálně relativní. :)