Řeč atributů...

Víte to: svatý Petr nosí v ruce jako svůj atribut na obraze klíč, Diskobolos na soše třímá disk, kadeřnictví má ve vývěsním štítě hřeben a nůžky. Zkrátka každá osoba má nějaké poznávací znamení, mají ho i budovy, atomová 

elektrárna mívá v okolí značku s výstražným černým cédéčkem na žlutém trojúhelníku. Havel měl jako poznávací znamení krátké kalhoty, Zeman rudé trenýrky, kdyby žili  Renesanci, jejich obrazy by obsahovaly právě takové atributy, či svoje značkové předměty, chcete-li.

Jelikož žiji v činorodém spěchu, ruchu, hodím na sebe nějaké oblečení a jdu ven. Nechci říkat, že to je jako blbej sen, minule na mne například volal farář když zamykal kostel :"Karkulko!"

Měla jsem na sobě tmavě růžový kabát a stejně vybarvený klobouk, protože byl venku poněkud nevlídný čas. Byl to farář v důchodu se silně dioptrickými brýlemi...

Dnes ráno jsem vyběhla rovněž do nečasu a protože ještě navíc lilo jako z konve, vzala sebou i deštník, který mi před lety darovala babička.

V trafice byl zrovna pán dodavatel, měnil tam cosi v sortimentu. Zadíval se na můj deštník a vzkřikl: "A to víte, jak přiletělo letadlo z Ruska a udělali toho mrtvýho studenta, dosadili Havla, byl to podvod na nás na lidi..."

Byla jsem zmatena, musela jsem se štípnout, protože moje úloha v obchodu byla zcela rutinní, tak jsem se rovněž zadívala na svůj deštník, co mohlo zapříčinit tak výraznou změnu v pánově dosud obyčejném chování a byl jím předmět žluto-modré barvy, celkem nepřehlédnutelný, nyní ale logicky  sklapnutý. Byl reklamní, z předváděčky od jedné rakouské firmy s přídomkem international.

Když pán řečník skončil svůj nenadálý afektovaný vstup u prezidenta právě okupované země, kam provedli invazi vojáci ze země, kde zítra znamená již včera, musela jsem se zhluboka nadechnout...

Pán žádné příhodné atributy neměl, nenápadné vzezření korunovala šedivá mikina a pleš, byl to sup dodavatel a zřejmě příležitostný zvěstovatel dezinformací. Když jsem mu rovněž zvěstovala můj náhled na věc o tom, jak u nás vyletěly do vzduchu Vrbětice, viděl, že se svou, jistě propracovanou verzí neuspěje. Přítomnému dospívajícímu synovi jsem pak vyložila zprávu o tom, jak takový pouhý atribut může někoho vyvést z míry. Zajímalo by mne, zda-li by podobný deštník modro-bílý také vyvolal tolik emocí? 

Sura stera sura go?