Prosinec kráčející...

No dny ubíhaly a večery člověk netrávil úplně standartně doma. Vyskytly se akce různého charakteru, společenské, taneční a poslechové. Cosi měly společného, to zase prr!  

Vilma vyrazila na koncert do Há Ká, sliboval příjemné osvěžení a vzpruhu. Dle obecného ovzduší, které žilo nadějným kultem mládí, i Vilma byla jakýmsi rukojmým dětí. Přímočará povrchnost tupě visela ve vzduchu, často na tom záleželo celé živobytí, co si které mládě usmyslí...Potřebovala vydýchat vše.

Kamarád Bejček Břetislav,  po vzoru režizéra Špetky, jak byl přezdívkován, zorganizoval improvizovaný loutkový kus, jednoaktovku, pro jednu oficiální vernisáž. Sestával se ze střípků několika parodií, jež mu skvěle vyšly. Publikum vše uvítalo. 

Potácející se pan král bodře plácal páté přes deváté, kašpárek s brýlemi mu zdatně sekundoval a odstraňoval bystře nábytek a ostatní figurky, jež se panu králi samovolně motaly a připlétaly pod nohy. Jmenovalo se to "Kašpárkovo pometlo až zametlo."

Karibik pirates zatím nastoupili v plné žestˇové parádě, Vil byla nadšená, úplný Luxus. Břetˇova matka byla dějepisářkou a bratr v sedmdesátkách emigroval do NSR, směle se převlékala v hodinách do brnění, tedy když byl čas středověku. Bejček se směl vyučit tiskařem a jeho král si mezi stěhováním často posteskl: " Abych tak byl řekl", s bradou skloněnou do alelůja ryl papundekl a ku sprostému slovu nešel příliš daleko. Otec jako inženýr osud ani jednoho syna nerozdýchal.

Zahráli skvěle Návštěvníky, úplně jakoby na patře zřetelně pocítila pachutˇ amarounů, dole pod nimi na stolcích stálo pivo. Na odpočinek došlo snad pouze tělesný, nebotˇco se odehrávalo posléze, z toho byla paf. 

Trochu snad někdo tančil a bylo zde několikrát zmíněno velké hudební jméno, pozdravy jakémusi panu poslanci, na jehož stolek nedohlédla. Jméno pelikána budou prý opakovat, na znamení se postaví, hlavním spouštěcím mechanismem byl signál " KAGO." Hned si také zkusili- "KA-GO!" Zařval zpěvák do mikrofonu. A u VIP sekce vyskočila čile desítka snaživců, především sportovní povahy.

Dějepisářka byla svérázná a Vilmu měla na suplování, právě v okamžiku, kdy probírali správné postavení kyčlí u kojence, což jim také, snad až příliš názorně, předváděla.

Kongresové centrum bylo plné lidí, toalety žen vesměs šeré, až na několik pěkných výjimek.

Vilma byla podezřelá, měla děti tři. Na sídlišti začal fungovat soukromý psycholog, na místě, kde původně bylo papírnictví, posléze second hand, dnes zůstával pomocník duše. Kostel byl v hektické době příliš z ruky...

"Režizér Špetka" se rád smál svým vlastním vtipům, žertoval na všechny strany a směl,  směl, protože vystudovat ho nenechali už předtím, nebylo aparátu, který by ho degradoval z pozice "vraníka do šedého vlka." Chytli ho tenkrát s kolem, jak se pokoušel filmovat před gymplem demonstraci v roce osmdesát devět, musel slézt a opíraje se o kolo byl nucen jít na výslech. Cestou potkal svazáka Pyromana, který kráčel na schůzi okolo mimořádného sjezdu UV...

VIP spolupracovali, byli živé publikum. Cudety, jak říkala babička, neuměla sykavky, jsou kruté. "KA-GO, KA-GO!" Zvedl se větší počet židlí, už i nesportovci přirazili kozajdy a nemnozí salutovali. Maximalisté. Musíš- KÁ-GO, musíš!  

A paradoxně dnes rytířka potřebovala pleny sama, ačkoliv věděla zcela přesně, kdy se konala památná bitva u Sudoměře, četla stohy odborných časopisů a knih. Znovu přelouskala článek "Klausův Havel." Vilma najednou věděla: Král zapomnění a KÁ-GO patřili opět k sobě! 

Byla zhruba půlka, George Michal a vojenský povel KÁ-GO způsobil mocné standing salutions již u 90% hostů sedících se značkovými ceduličkami.

Nahoře na patře však zavládlo umírněné mrtvo, snad pár nesouhlasných zamručení k tomu. "Danny S., Kundero, ty to slyšíš! I s inženýrem lidských duší." Řekla si Vilma.

Přišla Vilmy chvíle, zahráli německou dechovku, s názvem "Babička", spouštěč konečně povolil."KÁ GÓ" Zařvala sama už neúprosně do ticha a zasalutovala, konfety padaly a front man nasadil všeříkající a symbolické bílé sako a jal se "parodovat" úplně jako pako... Standing ovations dole bylo mohutným rozporem sedících nahoře, ta nerovnováha Vilmu až zmátla.

KÁ-GO, patetický zachvatitel středoproudé muziky, jak se vám líbí? KÁ-GO! Ó, kdyby tady teda byl...