O prostoru

Životní prostor hledá se těžce: vždy se najde někdo, kdo ve snaze vést zaclání. Hlavně potom staré struktury, ty umějí být pomyslnými žabami na prameni.Také všichni nacionalisté když mají pocit, že musí bránit v krojích hranice...

Svůj životní prostor bychom však bránit měli, at´ se jedná o místa, která uhájili přímo naši předkové, nemyslím prapředky, tedy ale ne ty pravěké, to již je churavé a pomýlené. Ovšem na druhé straně žádné Alenke v rustikální starodávné halenke nám nepomohou.

Prostor, jež nám někdo naruší se těžko vrací do vyjetých kolejí, zároveň pokud někdo potřebuje pomoci a považuje si toho, není důvodu se z tohoto prostoru nějak neuskromnit a pomoci.

Jsme ale svědky toho, že se o našem prostoru spolurozhodují ony staré struktury, vyčpělé osobnosti, které smývají naše pomyslné hranice a vztyčují hlavně v kyberprostoru, ohromné zdi.

Nejsem zastánce extrémních řešení typu naší první dámy rocku, která by pod vlivem 2. demokratického prezidenta valila slovně do výšky zdi  podobně jako Trump na mexické hranici, kde si však děti daly do otvoru prkénka a navzdory situaci se tam houpaly... 

Náš prostor dlouhodobě  uzurpovala a formovala železná opona, která v nás zanechala stopy, nejenom ty viditelné.

 Putler ne náhodou cílí na Schengenský prostor a štve uprchlíky vůči této bariéře. Snaha o destabilizaci "eurosajúzu" jak tam nazývají alianci , jakožto pra struktury je dlouhodobá... Azyl v Eu je stále výhra pro válkou zkoušené....

První máj, svátek práce, chvála či osvobození pomocí práce mimochodem něco podobného se píše na branách do nechvalně proslulých koncentračních táborů. Okupanti ovšem nedbali ani na svátek dětí... 

Po listopadu jsme se "učili létat", Learning to fly", protože s rachotem klíčů spadla celá ta prokletá kovová opona. Cílem struktúr je tuto oponu clonu znovu vztyčit prostřednictvím strachu z napjaté situace a strachu z dezinformací, za pomoci zahlcení prostoru, rovněž jazykem zvaným stalinština...

Obávám se, že zde nám nepomůže pouhé modlení se. Je třeba nepodlehnout obavám z menšin, z inflace a ze strašáků minulosti. Sice ještě několik strašáků oxiduje i u řečnických pultíků, ale občas se jim člověk zasměje, zvlášt´ když je okupují ti z dávné planety Vega, tedy vegáci... Druhý vega(n) si zase koupil v Podkrkonoší kostelík.

Éter bychom neměli nikterak vnímat étericky, jsou vždy na světě osoby a obsazení, které se rády zmocňují cizích území a uzurpují moc a vládu nad územími. Stačí si vzpomenout např. na pracoviště, kolik starých struktur člověk tam ještě dneska potká!  A jak se umějí sdružovati! Profitují z prosperity, kterou nezavinily. Prostor v práci- když vám někdo leckdy hluboce v důchodu soustavně svazuje ruce, umenšuje zásluhy, posílá na odloučená pracoviště tak můžete zřetelně vidět, s kým máte tu čest...

Když jedeme na vlně, musíme sledovat auta za zatáčkou, proběhlo výročí smrti Filipa Crháka, a na motorce rovněž při zatočení v uplynulém týdnu zahynul Formanův hrdina Treat Williams alias Berger z  proslulého Hippie muzikálu Hair. 

Jakékoliv prolnutí, sdílení prostoru je velkou vzácností, závisí na důvěře, na vyspělosti té které společnosti, na toleranci.