Nový Jára da? Konkurz...

Protože nemáme mnoho univerzálních osobností, renesance je vskutku dávno za námi, tak si musíme pěstovat těch několik velikých osobností, jež nám tu zde na scéně zbyly, anebo se postupně vyprofilovaly. Ještě, že jsou univerzální.

Máme jich několik adeptů, kteří jsou ale o to jsou fundovanější a ráznější. Nedávno mne překvapilo, že náš sebevědomý čelní představitel v demisi se cítí natolik kvalifikovaný, že posuzuje obsah maturity z českého jazyka. Zajisté by mohl býti stejně nápomocen, propagujíce vlastenectví, určování maturit a absolutorií i z jazyka polského a mad'arského či kdesi v Bangladéši. Fenomenálně široký okruh jeho vědomostí, dovedností a návyků by bylo nanejvýše vhodné upotřebit snad nejlépe na ministerstvu vnitra. Připadá snad ještě někomu alarmující, že ačkoliv vyjadřovací schopnosti této osobnosti jsou vysoce progresivní, tento se cítí být povolán zasahovat do této důležité zkoušky? Chce ji, at' již kvůli sobě, či kvůli lidem, zjednodušit? "Všechno bude !", napadá mi filmově.

Vrána k vráně sedá, a proto každý velikán se k někomu upíná. A tu zde dochází k zázračné myšlenkové symbióze další mytické osobnosti s TGM, což je mediálně dokázováno jistě srdečným, vřelým a širokým objetím busty velikánovy, zatím ještě bez žádoucího horoucího polibku. Humanistické hodnoty jsou důležité, to si zřejmě uvědomí každý, snad tedy bude vbrzku i opravena střecha domu, kde prezident Masaryk pobýval.

Životaschopnost naší demokracie závisí na osobnostech, které jsou naléhavé, razantní a neusnou na vavřínech, neodbytné, ale též na kolaboraci ostatních, nevšímavosti, apatii... Ještě, že máme zachránce, co workoholicky pracuje i ve snu a nepoužívá nejasných formulací, nelavíruje zbytečně a jehož přání jsou otcem myšlenky. Pravý necizopasící demokrat, co hraje fair play v rámci své chobotnice a jehož rituály nejsme s to postřehnout, jak moderně jsou měňavé...

Ten jistý, co mu říkali Povim, povim a současně vzhledu bratra seniorky Tutovky je lidumilem,  putujícím vlastní hromadnou dopravou po vlastech českých. Schopen zařídit, vyřídit a zorganizovat, měl by vskutku dostat Nobelovu cenu za své správcovské a otcovské snahy... Rozklížené dává umně dohromady, stmeluje a odměňuje lid různorodý jako psíka cukrovinkou, nehodné zloděje z řad konkurence chytá do sítí byrokracie po tuctech a tudíž zasluhoval by být odměněn po zásluze mírovou cenou... Snad ještě souhvězdí by mohlo nosit to jméno anebo most, most přes anebo na minulost.

"S ideálem těžko dělat v životě velké skoky..." Karel Poláček