Nedovolím nikomu, aby natolik ponížil mou duši, že bych ho začal nenávidět...

Nejprve bych se chtěla zamyslet nad slovem nenávist. Toto slovo by podle mého názoru mohlo být případně příbuzné slovu závist, protože mají mnoho věcí společných. Například obě vlastnosti patří mezi lidské neřesti.

Také koncovka slov -vist je shodná, tato slova si mají co říct. Můžeme jistě zapátrat do historie, kde bychom zjistili, že ony vlastnosti existovaly již od pravěku (boj o ohně například), přetrvaly středověk a žijí dodnes. Proč?! Protože jim to dovolíme, aby nás ovládly.

Opět historie- vlastnosti, jak špatné, tak i ty dobré, vytesal do pískovce známý barokní sochař Matyáš Bernard Braun v Kuksu. Už tenkrát lidé ctili vlastnosti jako píli, spravedlnost, sílu a odsuzovali obžerství, smilství, faleš a pýchu. Do jeho "Alegorie ctností a neřestí" se vešlo plných dvacetčtyři vlastností. Z toho řada dvanácti ctností a stejně tolik neřestí. Řekla bych tedy- nic nového pod sluncem!

Ale přinejme si- kolikrát jen, třeba nechtěně, nemyslíc ničeho zlého, někomu ublížíme, zraníme, zradíme ho, nebo dokonce ponížíme!

I  režimem proslulé ruské pohádce, totiž v "Mrazíkovi" matka volá na syna Ivánka: "Nad nikoho se nepovyšuj, před nikým se neponižuj!" My všichni však víme,  že se touto radou stejně neřídí! Na vše musí přijít sám, hledat, co je dobré a co je zlé. To byla  jen smyšlená oblíbená pohádka. Ale co my víme? Jaké šrámy na duši způsobujeme svému okolí? Všímáme si jich vůbec?

Já osobně vím z vlastních zkušeností, že z takovýchto "šrámů" vznikají deprese, ztráta sebedůvěry, lítost nad sebou samým a mnoho jiných negativních faktorů.

Zamysleme se nyní: "Co je to vlastně ponížení?"

Podle mého názoru se tento stav dá definovat jako: "Povyšování se nad osobou slabé vůle", protože každý, kdo si jen trochu věří, si přece nenechá nic takového líbit! A naopak- kdo si nevěří, bojí se, je úzkostlivý snadno podléhá silným vlivům, silným osobnostem.

Nyní si ovšem myslíte, že vše zjednodušuji, ale já se opravdu domnívám, že pokud se u jedince posílí sebedůvěra, nemusí dojít k ponižování a tím pádem ani k nenávisti!

Jasně- vše je v lidech! Mohla bych tu dlouze rozvádět další špatné lidské vlastnosti, čímž bych se ale tuze vysílila. Myslím, že bych alespoň na závěr mohla dodat: "Nedovolím nikomu, aby natolik ponížil mou duši, že bych ho začala nenávidět!"