Krásné chyby...

V osiřelišti karamelových vůní, sepraných záclon karamela, osiřela, zodpovědně lepila... Znáte to, něco se nepovede, hned se z toho stává jiné. Věci a události mají svůj význam, pak se cosi "zhatí" a vznikne něco jiného. Po-chybovati.

Pochybovati je navíc lidské, někdy i žádoucí, v umění například cákanec. Svět je vlastně taková jedna velká laboratoř. Kde by byly laboratoře bez nemocí, což jsou vlastně jakési chyby ve zdraví, kde učitel bez chybujících žáků? Opravář ve společnosti bezvadně fungujících přístrojů?

Možná, určitě z hlediska materialistického je chyba finanční ztrátou, také ztrátou moci nad věcí, vlastnictví. Z hlediska idealistického však ani ne, věc se přetváří dále, vzniká něco jiného. Recyklace možná...

Taková chyba nás zkrátka vytrhne z automatického řádu, či stereotypu. Chyba vede k jinému řešení, originálnímu vyústění a novým náhledům. Člověk si řekne: "Kde se stala chyba, jak ji řešit?" A již má vystaráno! Ne nadarmo se ve slavném českém, o vánočních svátcích oblíbeném  filmu ptají na chyby komunistických domorodců z jiných států. Šmahem je lid nucen přemýšlet o změnách, materiálech, novinkách, a hlavně, je vytržen!

Že šikana blahem také nemá chybu? Jo, kdyby jsme totiž žili ve světě absolutního blaha, asi by nás blahý pocit  také velmi brzo přešel, že? Hrozilo by nám přímo utonutí.  Jistá roztržitost proto není na škodu, kdo nic nedělal, ještě nic nezkazil!

Dneska jsem se chtěla cítit krásně, nebotˇ jsem šla do divadla a na ulici jsem otevřela svou krásnou, sváteční, barevnou kabelku. No a jak nade mnou proletěl holub, aspoň si to myslím, že holub, kdo jiný, tak mi tam utrousil šedivý šplíchanec a měla jsem v tu ránu po svém jediném kapesníku. Naštěstí nikdo v hledišti okolo mne nevěděl, že mám v tašce zrovna nasráno!  Kdo by to byl býval řekl, že je to ptačí záchod?! Ještěže jsem celou dobu cítila svůj parfém...

C.L.Strausse, Smutné tropy:  " Je to snad proto, že tito domorodci nemají od společnosti co očekávat? Zvyky a instituce jim připadají jako mechanismus, jeho jednotvárné fungování neponechává žádnou volnost náhodě, štěstí nebo talentu..."  

Chyby jsou navíc ojedinělé krásné a výtvarné. Není chyba snad i vyjímka? Spíše snad tedy výjimka, protože bychom nikoho příliš neuctili, kdybychom oslovili, volali: vy- jímko!  

No a bez výjimky by nebyla pravidla, protože by vše bylo automatické až hrůza. Nedejte se proto vykolejit až semlít nepříznivými okolnostmi, užívejte vlastní vůli, city. Pečujeme tímto o ducha doby, tímto chybováním, pochybováním a těmi následnými originálními myšlenkami!