Konec podzimu?

Parkurista nervozně vyskakoval jak čertík z krabičky a dupal na květináče, schody a hlavně domy. Ačkoliv vytříbený odpad byl před jejími zraky odvezen,no, jak se to vezme, tvrdilo se, že v třídírně se zrno i plevy stejně smíchají.

Pro mnohé obyvatele to byla příhodná výmluva, představili si sami sebe jako Popelky, které vytřídí položky a jejich práce přijde vniveč, vlastně hůř, jsou zabaveni, místo aby smyslúplně strávili svůj beztak již drahocenný čas. Žvýkačky nacházela prakticky všude, ještě, že v domě bylo málo kobercových ploch, protože koberec do mrazáku nenacpeš, jasně, můžeš na něj přiložit mraženou zeleninu, aby se zkouslá našedlá hmota pustila.

Takže- jeden další posun- přešli z období lízátko-bombonového (předtím všude vězely papírky) směle do žvýkačkového...

V rádiu odkudsi vypreparovali retro songy spartakiád, to aby je oživili až zpestřili středním proudem jednosměrným. V obchodě měli vše, co potřebovala i nepotřebovala, vše, nač si vzpomněla i nevzpomněla. Vzala sebou nejmladší dítě, a sice právě to, které vždy ještě vyžadovává lízátka. A to vše, aby si konečně přiznala, že bude nejspíš Jelly fish matka, tedy matka medůzího typu. Jejím snem však bylo dopracovat se do stavu Helicopter mother, na což při skóre tři děti : ku jeden rodič nestačila a neměla tolik sil... Taková helikoptéra stíhá prostě vše i dýchat za ně a stavět skleníky nad potomečky.

Rádio se vzpínalo a breptalo místo toho, aby kloudně zahrálo...Monotónně sdělovalo na všech průchozích stanicích domnělé důležitosti dne. Vylezla ze zahřátého auta.

Vilma přešla náměstí a potkala Pyromana, dnes ředitele gymnázia. Před divadlem v místech parkoviště se shýbla pro barevný výtisk novin, který si se zájmem doma přečetla. Nevěděla, komu odpadl od ruky, byl čistý, komusi uletěl, ale dozvěděla se tam mnohé, hlavně ale o "Idiotovi hudby". Taky si konečně pustim "Návrat idiota" řekla si pobaveně. Onen tisk se zoval "Týden- Česká sexuálně harašící republika". Patrně to přešlo ze psů na lidi. Aspoň, že se něco děje. 

Pídˇalka předškoláků se bezstarostně natahovala a smrštˇovala přes cestu. Někdy se přela s bohem, který ji poslal tam a tam, aby ji poškádlil, jak si naivně myslela, posílal ji na krajně nebezpečná místa a ukázal jí takové lidi, na něž nejde při sebelepší koncentraci a vůli zapomenout. 

Lidem se začalo stýskat po bezstarostnosti a začali hromadně konvertovat na retro všehodruhové, snad to začalo prehistorickými auty, přešlo přes módu v oblečení až na místa nejvyšší. Věta z Kundery tepala jí . "Vy pomůžete nám, my pomůžeme vám..." Znělo jí přes to všechno v hlavě.  

Psala článek a poslala ho, i přes skutečnost, že červená vlnovka cenila tupé zuby pomalu v každém devátém slově. Kde je síla z pátečníků, kde je síla větru? Povětrnostní podmínky předčily veškeré předpovědi, severo-východní vítr byl krut. Akorát berličky měla různé, měla jich nespočet a nehodlala se zpovídat, jedině jemu.

Končí brr Novembrrr

listí tvoří žluté maskáče

šelma Čech, píská i když neskáče!