Kolaps komunikace, metafora novodobého Babylonu

V posledních časech je zřejmé, že dochází k znesnadnění komunikace mezi lidmi. Přitom technologie jsou na velice vyspělé úrovni, dokonce na takové, o které se nám nesnilo... 

A jako taková se stala komunikace nepřehlednou, zčásti právě díky technologiím. Přehršel informací, které se nám obecně vydávají jako důležité, jejich objem se nyní zmnohanásobil a málokdo se vyzná ve vyhodnocování jejich potřebnosti či důležitosti.

Dále jazyky, kterými se v dnešním světě mluví doznaly nejrůznějších změn, určitě zjednodušení, a to vlivem časové nedostatečnosti, vlivem zrychlení životního stylu, chcete-li. Určitě přispěly k volnějšímu průběhu, ale zároveň k jakémusi odcizení komunikujících. 

Jazyky se musí nyní potýkat se zkratkismem, věty jsou zjednodušovány, mění se význam slov, jsou nám společensky nastoleny určité komunikační fráze. Například v mobilních telefonech jsou předpřipraveny celé věty, které člověk může pro svou komunikaci využít!

Není nic chladnějšího a prázdnějšího emocí než právě fráze. Díky nim se vlastně podařilo nastolit i minulou totalitu, kdy se do bezvědomí memorovaly slogany tipu " Pracujeme na 150 %, Buduj socialismus, posílíš mír, Proletáři všech zemí spojte se, Kdo nepracuje ať nejí, Naše továrna- náš hrad."

Dnes máme podobné slogany- "Makáme, spíme len tři hodiny, Nebojtě se nakupovať, Tvoje rouška chrání mne, moje rouška chrání tebe, Řídit stát jako firmu, scukněte se, zaklekneme na něj." Společné fráze, které jsou znovuoživeny a v minulosti napáchaly již mnoho škod:"Klid na práci, A co jste dokázali vy? Nevyčuhuj, Drž hubu a krok." 

To vše ale znamená a vede k tomu, že náš jazyk je nyní a ve větší míře opět uměle zahlcen právě takovými frázemi... Také se nám zde začínají profilovat různá zvláštní doposud nevídaná slova- makat, motýle, smrtnost.

Jazyk začíná být nesrozumitelný a zavšivený cizopasnými slovy. Děti bohužel nerozeznávají parodický jazyk a krásnou češtinu a pokud jsou odkázány na jazykové paskvily linoucí se z některých soukromých médií, tak je to slyšet z jejich mluvy. S podivnou dikcí od určitých individuí, kteří by takto chtěli dokonce reformovat češtinu, máme nakročeno ke zmatení jazyka. Záchranou je četba knih, která dodává větší slovní zásobu, než tu chudou, kterou nyní bohužel prezentuje  i naše vrcholná diplomacie. Rozhodně se nyní nejedná o období myšlenkové volnosti a z ní tryskající energie. Spíše začíná převládat totalitní myšlení a vyjadřování. 

Na neverbální úrovni pak jistě napáchaly mnoho škod plošně používané roušky a respirátory, kdy pod takovouto "maskou" člověk není s to odhadnout byť náznakem, zda jeho protějšek se mračí anebo usmívá... Zbývá podání ruky, ale ani to si s ohledem na strach kolikrát člověk nyní netroufne. Zmateni dokonale musí být i psí miláčci.

Je třeba v rámci možností nepodléhat normalizační mluvě, to raději komunikovat prostřednictvím videohovorů, pokud to situace nepovoluje jinak. Třeba nám svobodně komunikovat, používat slovník demokratů, nezkreslovat a nezjednodušovat řeč prázdnými frázemi a za žádnou cenu nememorovat nahlas nařízení, která jsou nyní nastolována coby denní rozkazy. Musíme v sobě najít odvahu a notnou dávku ignorace k těmto vyjadřovacím nástrojům této neototalitní doby.