Kdyby ty časáky nebyly...

Tak si nějak přemítám, jak mne v životě ovlivnily časopisy, či spíše hlavně jejich relace. Snažím se totiž poctivě dodržovat všemožné diety, dobře míněné rady prozkoumávám a posléze i propaguji. Slib krásy završen- čtu v jednom...

Zrovna před víkendem jsem si nechala poradit, abych si nepřipadala jako pokémon, nějaké ty kosmetické přípravky. Jinak samozřejmě si nechám pomoci i od časopisů, které mi nejsou tak úplně adresovány, např. Bravo, ABC, 21. století, apod...

A tak jsem si nechala doporučit, že bych měla určitě vypít více tekutin. Ženy to chápou, ale muži? Na půllitr nedají dopustit. Také nechápu, jak to s tím pitím řešily minulé generace?! Kam si lily ty litry minerálek... Chodily snad se sklem?

A tak jsem kondenzovala, půstovala, kandidovala, zavařovala, baže i děti formovala. Dobře míněné rady se však mohou minout účinkem, například vynikající paprikovo- houbové lečo mne pronásledovalo i ve snu, pak jsem ho celá přešlá vyklepávala na hnůj,  vlastnoručně vyrobený pleťový krém byl nakrásně v podezření, že je to vlastně potravina, ale předlouhou dobu v lednici uleželá a veskrze nedobrá, zkrátka prošlá. Její barva byla někde kdesi mezi bazalkovým pestem a rybí pomazánkou, ale podotýkám, že byl to jen pouhý vzhled, na vnitřek to nemělo opravdu žádný velký vliv!

Zatímco generace předešlé se balzamovaly přírodními produkty, dnes jsme ve fázi, kdy zase se oprošťujeme od koenzymů, peptidů a vracíme se k té mateří kašičce a heřmánku. To vše si tam můžu přečíst, abych věděla, jak jsem pozadu anebo napřed!

Móda mne naučila, jak mám vše brát s nadhledem. Zkraje jsem to ovšem přeháněla, třeba když jsem  měla jít uklízet k dědečkovi, oděla jsem na sebe tehdá módní roztrhané džínsy. Jenže ouha- otec se mne otázal, zda jsem se právě nevrátila z Vietnamu..? Opravdu věrně jsem ty džíny obšlehla z Cosmopolitanu, na fotce byly roztřepené, zářezy po sedmi centimetrech po celé délce riflí. Ani si nepřejte vědět, jak jsem se s tím dlouho párala.

Další rada nad zlato byla: Naučte se něco nového, neotřelého, můžete plést, či snad dokonce paličkovat! A tak jsem pletla, vyšívala a háčkovala, děti-hoši to ovšem neocení. Paličkování si tedy schovávám v záloze, abych se měla nač těšit, zatím sbírám náměty.

Ale jinak mě móda fakt baví, jako pasivní aktér ji pozoruji, u pánů frčí XXL červené trenýrky, jsou to ale návraty!  Pak kdysi se nosily  švédský košile, také košile na Schrödera, možná ale, že je jenom před domem bělil.

 Dále tu máme přehozy přes hlavu, co minule zase byly na krku, výhodou zůstává, že se pak žena může odkuklit a vylíhnout. Můžeme tomu říkat pro měna dokonavá, podobně jako u motýlů.

Ovšem nyní mě na posledním výtisku časopisu uchvátil eko papír, na kterém se doberu nejrůznějších recyklací, kde jsou youtůbeři ha? Děti jim také všechno zbaští. Přitom nic se nemusí vyhodit!

Jedno doporučení asi nejvíc dodržuji, že čtu dětem před spaním.¨Občas mi čtou oni v těch svých, no spíše listují a hlasitě zajásají, když spatří známého jak jsem již nakousla, youtubera.

"Klidně to všem nandej", četla jsem onehdá přes rameno jedné dívce v Bravu a vidím, že se to vůbec nezměnilo, stále stejné hlody... Přitom jde vlastně  jen o to, jak přežít situace přehledné, ale i ty zapeklité, navzdory všem těm pravidlům a zásadám, jež se tváří přísně a dokonale a neústupně.

Zbavme se zbytečného sebemrskačství, masochismu a zkusme to i po svém, můžete si mne vzít za odstrašující případ!