Kanadské noci

Na poli byly tiky* kývání z rudlíků* do rytmu ohřívaných knedlíků* Zase někdo poškádlil zimními pneumatikami slovutné a nadčasové kočičí hlavy pod okny. Na tenhle dům dohlédla oknem jednou z půdy rodičů jako malá, když tam lozila.

A říkala si tenkrát, vždyť vyhlíží úplně jako jejich táborová chatka, ve které užili na česko-polských hranicích spoustu legrace. Například když vyndali prkna ze železných patrových postelí a jedna z dívek prolétla, či se spíše propadla do spodního lůžka. Jenže kdosi potom vyndal vůbec všechna prkna a to mělo někoho napadnout, že asi není úplně nejlepší nápad!

Propadly se dokonce dvě současně, až do papírových kufrů, které jim s láskou nabalily maminky a ty byly nyní zničené. Na kytaru kdosi do toho hrál stále dokola a zpívali to i poláci: "Šít šít za láskchou jít, štěstí rosdáfat, lásku rostávat,..."

Uvnitř domu bylo teplo, jen kdosi cosi upgradnul a trolil. V létě byl uragán a smrky blízko stavení byly přeražené, ale veverky snad nakonec přežily. Krtek workoholik pracoval neúnavně i zkraje zimy. Krmítko si ale stále museli připomínat, aby bylo dosypané.

Byla na táboře tehdy kanadská noc, proč kanadská nechápala, konaly se však patly matly na kliky u dveří, stražily se pasti a byl bugr. Starší zasvětili mladší, aby oni to zase na oplátku předali dál.

Lépe nic nesrovnávat a vše přijímat, ale to mozek, stále porovnává a vyhodnocuje. Co je lepší, kdo je lepší v čem, co je nejlepší? A tím pádem vzniká onen závod napříč světem. Vilma si  to zakázala a nechtěla závodit, ani v pečení, ani v ničem. Těžko se žilo v onom rozporu, kdy byla vyhodnocována okolím, porovnávána a konfrontována. Proč?

Kanadská noc by mohla být příbuzná halloweenské noci. Proč se to má vlastně předávat dál? Zastavíš řetězec a spadne na tě meteorit? Anebo?!

Nikde nemohla sehnat tiskopis Respekt. Nakonec tedy našla dvě místa, kde se dal stěží, v určitém čase koupit. Jinde mysleli, že se plete, že vlastně ve skutečnosti touží po Reflexu a ona toužila po Respektu přitom. Asi by měla více toužit po Reflexu. Jakém? Myslela, že má reflexy v cajku, ale třeba to měla být ona pověstná známka punku. Zřejmě všechny rozdala.

No a nakonec v té chatce běhali nohama po stropě. Doslova. Byla nevelká a když se přidržely postranních úchytů, tak jakýmsi kotrmeltočem anebo točkotoulem bez hrazdy, za což by jí pan Tyrš asi praštil medicimbálem, za ten název i s účou TV theory cultury, se nohama proběhly zlehka dřevěným stropem.

Dobrovolník= nevolník? A dům, fakticky jako ona červencová chatka byl bezvadný a kanadská noc se tam konala pomalu každý druhý den. Doma nikdo nemusel už vůbec nic předávat, aspoň jí to tak zdálo.. . Tajné chození do lednice, patly matly všude, vysypané chrupinky do a okolo mléka, jekot a ještě noční pochůzky na záchod.

Náchod a jeho rodák také nebyli z obliga, Škvorecký jistě myslel, byla o tom nyní skálopevně přesvědčena, že taková kanadská noc je kolikrát lepší, než všední den u nás, že tam dochází na nejlepší a bezvadný mejdan. Vilma musela uznat, že jel do správné destinace, to zas jo. To druhé přitakání časem přestala používat, připadalo jí najednou jako sprosté slovo. 

"První právo člověka je žít svobodně doma, nikoli svobodně utéct." Jenomže ve východním bloku kanadské noci zakázali, nechali jen všední dny včetně všední pracovní soboty bez synkop, pane Vaculík.

Wifi šla už od přírody, nechtěla heslo, jak poznamenala drobotina. Navíc také, měla své emigrantské kanadské noci a horečná četba ji pálila už od léta.

Za okny projel excentrický chlápek na kole s vozíkem a flaše od píva zahrály zvonkohru na kočičí lebky. Nikdo mu neřekl jinak než Jarin, tolik byl podoben v mnoha ohledech písničkáři s onou dlouhou nohavicí. Vilmy dítě jí na poště do ucha zašeptalo nervosně: "Mami, voni nás trollej!" Byla to koneckonců pravda, člověk s numerem čekal na to, až vylosují jeho číslovku, aby směl  zaplatit. 

Kanadské noci bývaly dlouhé, podobně jako uherské či tropické roky. Byly čímsi speciálním, ale mnozí rodičové, důvěrně jich znalí byli tím pádem vlastně na dlouhodobém flámu rodičovském až nepřetržitém. Jejich "kanaďani" toho příliš nenaspali, byli velmi čilí, vytvářeli nepořádek a opičí dráhy napříč bytem.   

Bludný američan Kevin se ztratil filmově v Praze, kanadˇani naštěstí nikam neodchází. Zjistila mezi několika nočními výpravami torontských, že ačkoliv tvrdil, že neleze do mysli svých postav, tak vlezl. Nakrátko sice, a to Jeannettě v Capricciosu.

Pavel Bobek- Kanadská noc /video nemůže být na youtube blokováno, jelikož tam zatím není ani umístěno/