Jegíny neboli džegíny...

Při obvyklém šátrání ve schránce jsem ve stohu letáků, každý jistě znáte, okem zabloudila na titulní stránku jednoho z nich... Že existují legíny, je mi známo, ale co jsou džegíny, vím nedlouho. Jsou to snad napodobeniny jeansů?! 

Nebo legíny hodící se na jazzový koncert?

Páni z onoho letectva také psali jednou o jegínách a podruhé o džegínách, takže jasno v tom neměli... Jako dnešní takřka uniformu považuji, nebo jsem dosud považovala bílé tričko a džíny. Člověk nemusí přece naprosto přemýšlet, navlékne a jde! Přirozeně lhostejno, zda jde o dítě, muže či ženu, věkově rovněž neohraničeno. Značky značí, že potřebujeme být součástí stáda a vedou také ke stádní fádnosti a synchronizované otupělosti.

Možná ale k onomu názvu došly tyto šumné elastˇáky tím, že kdosi kdesi vzkřikl: "Jéé, džíny!" Pak zjistil, že jsou to napodobeniny, že povrch je legínozní, vlastně jen potisk jeansonoviny  A z toho se ono slovo asi tak nějak odvodilo...

Jak se tvrdívá, není důležité, co na hlavě jest, ale co vězí v ní. Možná že ale myšlenky těkají a stav duše mimo jiné odrazí i to, čím se odějeme. Pakliže chceme zapadnout a patřit někam do určité skupiny, pak se musíme náležitě zahalit, někde dokonce odhalit nebo vyznávat určité barvy.

Nemůže k nevšímavosti, neochotě, laxnosti a  vést mimo jiné i uniformita jedinců? Také soustruhování postavy do jednotného tvaru se zdá být povrchní...Kultura... Kulturisté...

Kam se nám poděla hravost? Možná přeháním, samozřejmě někdy je odosobnění na místě, například v určitých zaměstnáních, kde je nezbytná uniforma! Ačkoliv nám jistý oděv může poskytnout autoritu, takový azyl, ale i jistotu, uklidnění, iluzi bezpečí, podobně, jako je tomu u zvířat v přírodě, která mají bezpečnostní ochranné zbarvení.

Zatímco za komančů jsme byli ovládáni touhou po jeansech, které zde nebyly, protože tehdejší domy módy zrovna neoplývaly nápaditostí a fantazií, dnes většinou zase slepě kopírujeme trendy.

V džegínách a krátkém tričku dívky stále vzbuzují pocit, že jdou na sportoviště, i když přitom kouří, například. Navíc, když jich ještě jde povícero... 

Měli bychom používat barvy veselé, nesnažit se jen slepě vytvářet dvojče ke svým kolegyním.Myslím, že někdy stačí i přidat zajímavý doplněk a hned máme i lepší náladu, která se dnes cení. 

Apropo: Nevíte náhodou, jaký je letošní trend barev a materiálů pro vánoční stromek? Abych se náhodou nestrefila omylem do trendů a pak nekoukala na každé návštěvě na stejný stromek, to by bylo...! Navléknu si pro jistotu domácké jegíny a užiju si každoroční vánoční rituál co nejlépe. Jak jste na tom vy?!