"Trutnovští studenti, manželka evangelického faráře Pavla Pokorného Daniela, syn PhDr Vladimíra Wolfa, tehdy archiváře Texlenu a Martin Věchet se účastnili studentské demonstrace na Národní třídě v Praze..." Beru do rukou zprávu
tehdejších událostí, tedy sametové revoluce, a to z Trutnova, brány Krkonoš a rovněž významného působiště Václava Havla- disidenta.
Zanedlouho budeme mít poměrně mladý státní svátek. Právě nyní, v listopadových dnech se mi opět dostala do rukou publikace Karla Vojáčka od nakladatelství Sisters and brothers, a tak bych vám ji chtěla přiblížit. Doslova jako poklad mi připadá právě v dnešních pohnutých dnech, kdy musíme obhajovat své výsostné místo na slunci. V době, kdy ruské tanky opět křižují Evropou. Takže se zájmem zalistuji a namátkově cituji:
"V Trutnově bylo poměrně hodně aktivistů, kteří se účastnili četných protirežimních akcí, šířili petice a svobodnou literaturu, někteří demonstrovali už před listopadem. Leckteří se navzájem znali, tak již mnoho nebylo třeba. Trutnovští aktivisté se ke demonstraci statečných pražských studentů připojili svými veřejnými projevy na demonstracích ihned, jakmile se o studentské demonstraci v Praze dozvěděli.
Demonstrace prvních dnů probíhaly s provoláváním hesel o svobodě projevu. Hořící svíčky v šeru náměstí byly nádherným symbolem přinesení světla do politické a morální bídy, do které národ za uplynulá léta upadal. Před pádem totality byl poprvé tento způsob veřejného vyjádření politického odporu použit v březnu 1988 v Bratislavě na svíčkové demonstraci za dodržování lidských a občanských práv. (byla násilně rozehnána)
V úterý 21.11.1989 přibylo aktivistů hnutí i lidí vyjadřujících nesouhlas s režimem, přibyly transparenty. To vše při záblescích fotoaparátu a opakovaných výzvách k rozchodu od demonstrantů ignorovaných. Dramatičnosti akci přidávaly neustálé diskuse s policisty a úředníky MěNV, ta se protáhla na hodinu. Orgány, VB města je přemlouvaly k rozchodu, přítomné legitimovaly, zastrašovaly pořizováním dokumentace důkazů k trestnímu stíhání. Také v úterý 21.11.1989 na zasedání okresního výboru Národní fronty proti tomuto násilí protestoval Karel Vojáček a brutální zásah odsoudil. Zůstal však osamocen, zásah bezpečnosti schválila i zástupkyně svazu žen řečí: "Republiku si rozvracet nedáme".
O událostech v Praze, které nabíraly na obrátkách se široká veřejnost dovídala s několikadenním zpožděním. Veřejné sdělovací prostředky - rozhlas, televize i noviny o událostech informovaly prorežimně. Ve středu 22.11.deník Lidová demokracie otiskl provolání Františka kardinála Tomáška " Všemu lidu Československa". Které v úvodu informovalo o účastí na svatořečení Anežky Přemyslovny."
Na straně 15 se pak dočítáme o první listině OF města Trutnov:
Prvá podvečerní setkání pod širým nebem u kašny netrvala dlouho, snad tři čtvrtě hodiny. Důvodů k omezení času bylo více:
- nebylo by dobré přepínat režimní strunu
- udržet emoce na obou stranách
- sami jsme se učili zvládat nové situace
- nepřízeň počasí
- udržet pozornosti posluchačů
Po skončení demonstrace se ještě chvilku v malých skupinkách živě diskutovalo s lidmi. Zájemce o širší spolupráci pozval Karel Vojáček do tepla sekretariátu OV ČSL. Přítomní vyhodnotili dění u kašny toho dne a rozpředli debatu o směrování OF a rozhodli se, že další setkání musí někdo vést. Pro úlohu moderátora se nabídl Tomáš Svoboda pracovník Domu kultury. Karel Vojáček považoval za vhodné, vytvořit listinu, která pro tyto a další dny veřejně ztvrdí přihlášení k Občanskému fóru. Rozhodli se vystupovat spolu jako skupina místního fóra. K tomu se ustavující listinou písemně přihlásili. Vzhledem k povaze diskuse do úvodu listiny byla formulována jasná a jednoduchá věta, která pro tyto dny určovala program: "Občanské fórum v Trutnově se staví za provolání Občanského fóra v Praze ze dne 19.11.1989". Každý z přítomných byl dotázán na souhlas. Jeho jméno a bydliště bylo zapsáno do listiny.
Jména v zakládací listině OF Trutnov psaná strojem jsou z této chvíle večera dne 23.11.1989 při jednání v kanceláři ČSL mezi 17- 19 hodinou."
Velice zajímavá a historicky cenná publikace se mi dostala do rukou roku 2019 právě na oslavě třicátého výročí sametové revoluce v Trutnově...
Přeji pěkný svátek 17. listopadu 2022!
