Drakův čas

Jak se zdá, drak, ten okřídlený vládce podzimní oblohy na mne číhá všude! Nejenom, že děti dokolečka sledují na obrazovce film "Jak vycvičit draka", také, když včera večer uslyšely hučení větru síly orkánu, inspirovalo je to. 

Vyhlásily, že chtějí pouštět draka, a to jedině toho, kterého viděly s babičkou ve městě. Kluci viděli dvojmo, neboť každému se líbil jiný prototyp. Nejmladší, který měl zrovna narozeniny se rozhodl pro největší exemplář a prostřední si vybral  draka- letadlo potištěné batikovaným maskáčem. Nejstarší má nohu v sádře, a tak si nevybral žádného, vystačí si tedy s filmem.

Doma se později ukázalo, že ten "chameleonský" hnědo- zelený nemá na čem poletovat, manželka pana Nguyena nám zapomněla přibalit motouzek! Tedy aspoň to tak vypadalo.

Jako draci hoši letěli zpět do města pro zmizelý provázek. Sám pan prodavač osobně vložil obřadně tenkou nit na špulce do obalu, kde se již tísnil smotaný polétavec.

Ještě později večer se našel původní nábal nití pod skříní, výtečník se ale nepřiznal...

Nevím, ale jako děti jsme si dokázali létací hračky vyrobit sami, třeba hvězdici. Je ovšem pravdou, že nám to zabralo obyčejně celou neděli, to vypomáhala celá rodina a pak se ještě asi dvě hodiny smýčil byt! Protože jsme museli šmikat a cupovat krepák, řezat laťky a to vše báječně drželo na prstech zalepených lepidlem...

Jelikož draků není nikdy dost, tak se ve škole rozhodlo, že by děti mohly vytvořit draky jako dekoraci, čili bez latěk a  provázků. Vlastně to možná je takový ryze český kolorit, ověsit nic netušící stěny škol draky. Můj údiv nebral ale konce, když třída dívek dostala pokyn, aby namalovala barevné kosočtverce jako podklad! Protože děvčata ráda růžovou, tak se na stolech objevilo patnáct schnoucích růžových kosočtverců přes celou čtvrtku a třídu!

Dračí slet je nutno uskutečnit na pokosené louce nebo poli, aby se pak nemohlo stát, že se provázek zachytává dlouhých stébel a "cvičitel draka" zakopává o pro něj neviditelné výmoly a krtiny! Tedˇ a to sem ale vůbec nepatří, jsem si shodou okolností vybavila pole kdesi okolo Lomnice, kde mě letos ku konci prázdnin fascinovaly ne záhadné kruhy v obilí, ale obrovitý kosočtverec se všemi náležitostmi velikosti fotbalového hřiště! 

Nečekejte, než přestane foukat, popadněte svého drakouše a vyražte do polí! :)