Cucáci

Vždycky jsem si říkala, jak se může poznat, když někdo se nachází ve věkovém období zvaném cucák. Kolem Valentýna mne však potkala zajímavá situace, od letoška jsem o hodně chytřejší, co se týče tohoto pozoruhodného označení... 

Mám syny, dospívající dva z nich během čtyřiadvaceti hodin přišli domů s charakteristickou modřinkou velikosti mexického dolaru na shodném místě, tedy na pravé straně krku. Protože jsou oba stejně vysocí, při bližším ohledání to na mne působilo dojmem, že se jednalo o zuby jediné dívky. Nehledě na skutečnost, že vlivem jejich problematické pleti na sebe nenechají sahnout...

Každý z nich však k úkazu přišel v jiném městě. Zatímco jeden, o rok starší byl ledově klidný a hověl si v očekávání jarních prázdnin, hýčkaje si své sladké tajemství v soukromí, druhého jsem nabádala, aby před odchodem do školy skvrnku překryl pro jistotu šedou omotávkou s natištěnou lebkou. Nepochodila jsem, v tomto případě byl jinoch hrdý na dívčino označkování a byl ochoten čelit veřejnému ohodnocení  svého nového stavu/vztahu. Riskoval i tribunál dívčin, byla ze stejného ročníku.

Mohu být však šťastná, že děti postupují podle totožného harmonogramu a stejného žebříčku jako již jejich dospělý bratr. Předtím to byly šarvátky, malůvky na rukou, vyměněné zničené ztracené oblečení, kouření. Následovat bude tedy období tetovací .

Jejich bratra jsem za ledacos peskovala, byl první a cestu razil nekompromisně věrný své výbušné povaze. Jim dvěma jsem pak jen rezignovaně sdělila, že vzhledem ke špatným událostem ze světa nebudu je nikterak trestat, pouze jsem naznačila, že by měli zvážit antikoncepci a tohoto cizího slova se shodně oba zalekli. Ve škole byla tato vzdělávací pasáž totiž nahrazena finanční gramotností, při které prý děti těkají po škole snažíce se ohledat příkon všech varných konvic v objektu se zjišťováním jejich příslušných statistických údajů se zřetelem na úspornost přístrojů. Minule zkoumali povolání ve městě versus konečná výplata...

Což mi vtipné nepřijde, pamatuji se, jak my jsme k láskyplným informacím přišli v devadesátkách na přednášce v divadle a byl to šok, ale i krásně velkolepé, jako by nás přijali mezi dospělé.

Nastává zkrátka jaro a nástup nových cucáků bývá nevyhnutelný...