Cikánský nástroj pracovní?

Zkusme si v duchu přetvořit obrázek roma, který v bílém tílku kope krumpáčem jámu pro nejmenovanou společnost, představme si, že v rukou ladí kytaru...Moje osobní zpověď: "netrpím romofobií!" 

Asi u mě je to dáno tím, že tak miluju zvuk kytar a mnoho hudebníků z řad romů vyniká právě ve hře na tento nástroj, nebo se jím nechá doprovázet. Vemte si namátkou : Gypsy King, Kale, Věra Bílá. Jejich nepřekonatelné čardáše. Muzika plná emocí, nad nimiž se tají dech: láska - temperamentní a živoucí ( Bizet a jeho Carmen), žal- Ida Kelar a její Romská krev (jak jsem opravdu plakala, když jsem ji slyšela prvně, a to nikoliv naživo), vztek- text písně tancuj tancuj : "pobil cigán cigána, po zádečkách vidlama!".

Cestovatelství, putování mají v krvi. Zřejmě proto kytary, jsou to nástroje lehké, stěhovatelné. Sladká dřeva, jak výstižné, nemyslíte?! Teď mi v duchu vytanula nádherná  fotografie balkánského souboru Gorana Bregoviče, kdy muzikanti jsou i se svými nástroji zavěšeni na stromě, ba ověsili ho svou přítomností jako strom vánoční. Chechtala jsem se při filmu Emira Kusturici " Černá kočka bílý kocour", nejen při úvodní scéně, kdy do nemocnice přijde za "ujem" celá romská kapela...Viděli jste tento film? Vřele doporučuji.

Mám s tímto etnikem několik krásných zážitků. Tak předně, na krajinářském kurzu jsem v útulné hospůdce vybalila svou kytáru a před šokovanou třídou jsem od místního romáka dostala za svoji produkci cikánské trošky do mlýna ohromnou karamelovou čokoládu, čehož jsem si velmi považovala, neboť romsky neumím. A pak, že jen berou? Komu se toto poštěstí?

V dalším dějství jsme jeli navštívit bratra na dětský letní tábor a celá rodina jsme se přeonačili za cikány. Mí rodiče si neváhali navléknout paruky, s kytarou a koláči v ošatce jsme pak měli problém vysvětlit sympatické opálené drobotině, že nejsme "jejich"a že jim telefonní čísla nedáme. Dokonce o nás vyprávěli doma.

Můj bratranec zase na kole značky Ukrajina odjel z rodné vísky Halininy a  bez většího vysvětlování nechápavým rodičům dojel až do slovenskej cikánskej dědiny, kde v míru žil asi dva týdny i když je modrookým blondýnem, tak ho neukousli. Asi ho chránila přímo jejich patronka," Černá Sára", ačkoliv, on bezvadně ovládá kytarovou hru... Odvážili byste se vy takovéhoto dobrodružství?

Jejich smysl pro rytmus a hudebnost ovlivnily i řadu našich umělců, například velkého Dvořáka, jeho "Cikánské melodie", které jsou obzvláště jímavé a k písni " Když mě má matka" mám takový dost osobní vztah, pár jejich dětí také učím . Možná bychom si z nich mohli vzít inspiraci, z té jejich opravdovosti života bez přetvářky. Nově vznikající romské spolky jsou dle mého přínosem, oni si potřebují uvědomit své kořeny a směřování. Proto mě třeba mrzí, že  slovenský výtvarník Tomáš Rafa dostal pokutu za zpracování návrhu česko-romské vlajky. Přičemž hanobit třeba státní hymnu můžete už jen tím, že ji zazpíváte na veřejnosti falešně , anebo pozměníte slova. Toto byla soutěž, navíc- návrh.

Takže- doporučuji kytaru, struny naladěny, " Romano hip hop, romano hip hop in da house!"