Budu sbírat v létě!

"Den nebyl tak tichý a bílý jak skořápka"  jako z nádherné nadčasové písničky, sněhu bylo pomálu. Hesla namátkou se vyrojila: Nekritizujte, angažujte... Vyskákaly retro pojmy jako UV záření. Zpěváčci měli pré. A festival?

Vilma zapnula obrazovku, kde alegro defiloval modrý kolektiv šmoulů. "Tenhle díl dávali minulý týden! " Pravil otráveně nejmladší. Šmouly zachránil tedy již podruhé pták s rudým zobákem, žabožrout. Naštěstí následovali Gumítci, s tím svým "vaše ignoranstvo..."

Zapnula  si na poslech Led Zeppelin, byla by škoda dlouho je neslyšet!

Dobové reálie: V oficiálních tiskovinách zaznamenány trapné osobní spory, mužům jako vzor díky dřívější nekonkurenci vévodil dosud Kopecký, svět se měl jinak šlágrově, co hůř, dokonce reprízově šlágrově.

Před domem  znenadání ocitl se sebeobslužný vozík značky Penny Market, jak se zdálo, páteční noc byla bujará. Byl však již prázdný, snad někdo zapomněl vrátit košík od nákupu. Měl to být snad dar? Po růži přichází košík, jako pro Karkulku, víno však vypili a bábovku snědli .. Anebo nehrál si náhodou někdo na slavnou podivnou squadru Jackies? Kolemjdoucí se zájmem zastavovali, nastalo komické pouliční divadlo, psíci očichávali, kluci  na kolech zvažovali své šance, zda hodí se  či nehodí, vrátí ho, nevrátí? Bylo to ono setkání nejvyššího levlu, jakési magické "dostaveníčko rovnoběžek na šicím stroji". Začaly vylézat čestné vlastenky, komunistky, Slušno-občané se formovali přímo vysokorychlostně. Vilma měla se rovnátkově, žvýkačkově, neobyčejně svobodně, v očekávání zajímavých věcí příštích. 

"Vozík ve smrkovém remízku" Mohl by se nazývat onen land-art...

No a jak komise usnesla a nakonec vyhodnotila kroniku jako zbytečnou věc a přežitek, což ovšem pro Vilmu byla její důležitá součást jejích sedmi pracovních let, začala si psát sama pro sebe. Komisárius nejvyšší pravil, že web je kronika a kronika je vlastně web, přehledná, moderní a dohledatelná a basta. A dodal ještě jako bonus navrch fakt, že si u nich na budově byla tuhle říci o práci. Všichni vzhlédli překvapeně a opovržlivě s nevyslovenou otázkou:"Jak jste mohla jako?" Teďˇsi to však myslela také.

Výstava "podivných lidí" byla již od prvního pohledu odpudivá, což zřejmě také měla v úmyslu. Šlo i o to, co ty postavy spojovalo, třeba luxusní oblečení. Po módě bez šperků to byl podivný impuls zase. A tohle má člověka nabíjet? Položili si jistě  kolemjdoucí řečnickou otázku.  

Útok na Jelimana měl se opět ve znamení spodního prádla, tentokrát nepřebýval spodek, ale chyběl vršek. Začala se horečná práce s kolektivy. 

V knihovně ve výprodeji si výhodně zakoupila několik knih, například "Decibely nad Brnem" z roku 2015 o bigbítu a jiné. Ká-Go jak se zdálo, začetl se po zimních večerech příkladně do Kundery anebo taky ne. Most stále zůstával bezejmenný.

A tak se začalo období tiché, po kterém logicky následovala cesta, jak psát. Osobně se ovšem nedomnívala a nebyla si jistá, že web by byl totéž. Články bez ladu a skladu především sportovně- reprezentačního charakteru vytěsňovaly některé důležité údaje. Vše bylo na webu taknějak jednotně kladně růžové.   

V automatě odebrala si příslušný vybraný ptačí zob, její nejoblíbenější byl mezitím nahrazen zdravějším novým typem, nedostačujících ovšem bohužel, jeho ač odsolených, chutˇových kvalit. 

Při cestě z bruslení, psi se kočkovali na blátě. Ještě, že existovaly magnetové hory, místa, kde se dalo setkávat bez trapných formalit, kde hodnoty vyznávaly se jiné. Cudety zahalily se sněhovou kapucí...

Vilma věděla pouhé střípky zpráv. Vybíralo se nové místo na kultovní festival, což věru nebude snadné, slon v porcelánu to má těžké, znepřátelil si pár lidí svou recesní akcí, kdy pozval z neznámých důvodů na festival i kozla Kokeše. Vozík, na který nedozorovali, přes noc zmizel, patrně našel  za nastalé tmy nového svého majitele. Devadesátá léta daly zabrat. "Vaše ignoranstvo!" Ozvalo se opět z led televize.

Přestala éra naučných divadelních pořadů. Youtubers generace vyznávala parodie.

Vilma měla chutný bramborový víkend, protože pytel pěkných brambor z podomního prodeje chtěla do jara zpracovat. A tak byly na pořadu dne bramboráky, hranolky a kaše. 

No a těch devět let doplnila do kroniky dodatečně z některých jí známých reálií, když paní obchodnice přes fakt, že jí předala v dobré víře starobylým sice způsobem, psaní a dokumentaci, zapomněla psát.

Obchody zely liduprázdně a smutně, ale alespoň rychle dalo se vyřídit spousta věcí...

Po vašem ignoranstvu na obrazovku přišla nakonec kulturní upoutávka na "Paneland", nebylo to ovšem o Pandě, ale kultuře socialistického období, období panelového. Krása se vkusem vzaly si šlofíka či rovnou delší dovolenou?