Striktní zákaz víry v posledních dvou předlistopadových režimech způsobil na našem území mnoho škod. Nejen hmotných v podobě stavu památek. Stav myslí byl obdobný. Nejenom, že se zde vyskytla určitá ostýchavost a tabu.
Víra Čechů v cokoliv je nyní obecně oslabena, a to i vlivem této neblahé skutečnosti, proto i dnes není snadno oslovit občany. Ti jsou totiž již napřed nedůvěřiví.Víra souvisí úzce s důvěrou. Víra se rovnala dokonce zločinu.
Tak jako se nechodilo do synagog a kostelů, bylo to považováno za nepatřičnost, zaostalost a nemodernost, tak i dnes věří nemnoho občanů. Dodnes čelí posměchu, kritice, šikaně, apod...
V totalitních dobách šlo v neposlední řadě o potírání víry, víry v boha. Oproti tomu se věří na přírodu, vědu, slevy a reklamy. Méně již věříme v sebe, své schopnosti, v okolí, v lidi obecně... Soudíme dle sebe osobním svým metrem.
Totalitní režimy v nás zanechaly krvavou stopu, v podvědomí lidí je víra spojována s negativními emocemi, skutečnostmi, například se do toho promítlo i stíhání čelných představitelů duchovenstva za komunismu. Víra dodnes může být skrytá, nesdílená s okolím. Když člověk nevěří v boha, snadněji podlehne "božstvům" v podobě osobností a sekt.
Svoboda vyznání- nesmírně důležitá svoboda, na kterou se zapomíná. Uvolněný prostor víry zákazem v minulosti byl zachvácen pseudovírou v socialistickou společnost, která svá božstva měla, i s patřičnými atributy pracovních nástrojů, zvoucích makat.
Zajímalo by mne, jaké poselství víry nám nesou dnes naši přední činitelé, jaké hodnoty nám tím hlásají a čemu máme věřit.
Přirozenost víry nám byla v minulosti upřena, odejmuta, naše základy jsou vratké, nepevné a nejisté. Státní školy krom své apolitičnosti jsou vedle toho ješě striktně ateistické a náboženství jako takové se opomíjí.
Nevíra roste s člověkem, mění se v nedůvěru.
Myslím tedy, že pokud budeme věřit a důvěřovat si, není vše ztraceno, kdo poznal, ví, že věta z nadpisu je z ústřední písně filmu Amerika. Přeji pěkný den!
