To byste nevěřili, ale na pár dnů jsem se stal sadařem, sběračem a zpracovatelem jablek v jedné osobě v krajině, kde lišky dávají dobrou noc. Tedy něco podobného, jako být strašidlem někde na cimbuří a mít z toho děsnou honičku

Odměnou mi pak je cca jeden galon moštu.

Pokud byste chtěli znát můj recept, mé know how, jak vyzrát na mošt, tak ho samozřejmě nedostanete neb je to rodinné tajemství uchovávané lépe jak Becherovka ve Varech.

Dále bych pak chtěl upozornit, že v té samé destinaci, kde lišky dávají dobrou noc, došlo i ke sběru lesních plodů, a to smrkových hřibů. Pro letošek považuji sběr hub za velmi vydaření a nasušených mám opět cca galon, což někomu může i dost smrdět, ovšem ne tak mně. Mně sušené houbičky voní a bramboračka z nich ještě více. Tímto tedy zvláště zdravím Chvátalovic děvuchu. Juchuchu.

Jo, a také jsem si všiml, a doufám, že i v Líbrci to zaznamenali, že Litvajz dostal od Sparty tak trochu na holou, že?...i když pravda, stačil si dát alespoň polštářek na zadek

Jenom galon moštu? A není to málo Antoníne Pavloviči?:-))))))

...je to málo, ale na druhou stranu staré pořekadlo říká, že čeho je moc, toho je příliš

Tak to zase jó!:-)))))))

To za druhé světové války dokázali sovětští vojáci z jednoho padančete vylisovat až 4 galony moštu.

Jo...tak tomu věřím. Tam bylo a je vsjó balšóje!:-))))

Já jsem zase dobrá v křížení.

Udělala jsem novou postavu zkřížením Antonína Topiče s Antonem Pavlovičem:-)))))

tak ještě Maryšku Pavlovnu

...to už by bylo MeToo:-))))

Jé, žije!