Zoufalá mezi samými výstřiky a sáním
Můj dnešní článek by se klidně mohl jmenovat Astmatikův den, když se osud opravdu snaží a zadaří se.
Ráno vstanu, vstříknu si do úst, potažmo do průdušek tzv. dejchátko, nasaju, bych se se patřičně připravila na pracovní den, který by jinak ubíhal dosti ztuha, neb kyslík je kyslík, co si budeme povídat.
Přestože rodina je patřičně promasírovaná ve smyslu nepoužívat v bytě žádné voňavky, hlavně ne spreje, občas ujedou, napajcují se nikoli na balkóně a nikoli mazacím deodorantem, a na mě pak čeká v koupelně či předsíni voňavý obláček, který po vystříknutí prostě nelze včas vyvětrat, takže nasaju bezodkladně.
Čekání na tramvajové refýži je tutovka. Výfuky sice spíše chrlí, nestříkají vyloženě, ale nasaju taky, a hodně, stejně tak kuřákovo vyfouknutí čerstvého dýmu přede mnou.
Protože jsem klikař, jinak se to prostě nedá nazvat, stane se, že v tramvaji někdo dohání ranní toaletu. Že se maluje, mi nijak nevadí. Ale když se ostříkne antipotidlem a zamoří tím vůz dříve, než ho mohu opustit, nasaju opět.
Často v šatně v práci nebo ve sborovně zaznamenám, že se nedávno stříkalo. Kolegyně si vystříkala botky a školnice okno proti vosám. Zástupkyně si přestříkla účes lakem. Nasaju vše, jak je mým dobrým zvykem.
Jdu se zresuscitovat do umýváren. Plánuji otevřít si okno do zahrady a jenom si tak dýchat. Jsem fakt naivní. V místnosti je nové stříkátko vůně. Je umístěno patřičně vysoko, aby ho nedráždil k akci každý, kdož vstoupí. Každý ho nepodráždí, jenom já se svým metrem osmdesát. Stříkne mi to do obličeje dřív, než stihnu ucuknout. Nasála jsem mohutně, teď už dýchám jako uzoučkými brčky, když se šourám v předklonu pryč. V předklonu proto, že se tak lépe lapá po dechu, ale hlavně, abych tu věc znovu nepopudila.
Na zahrádce hned zkraje zjišťuju, že jsou postříkané stromy proti škůdcům, a z otevřené garáže se line puch: školník stříká nový lak na postele. Že jsem nestihla nasát? Omyl! Jsem rychlá jako blesk. Vsála jsem rovnou i sousedův postřik proti trávě, kterým šlechtí cestičky!
Teď už nedýchám brčky, ale uzoučkými kanylami pro nedonošence. Jdeme na procházku: jé, paní učitelko, nové proužky na přechodu! Dva chlapi, zastříkaní od hlavy až k patě, v ruce pistole se zbytkem barvy a zbrusu nová zebra. Dýchám už jenom póry, takže následuje opětovný vstřik léčivého aerorosolu, který mi po mém lačném nasátí roztáhne průduchy na téměř normální velikost. Díky nim dopravím vyvenčené děti zpět na oběd, což má něco do sebe.
Z práce zaskočím na poštu. Z nějakého skrytého otvoru hned nad vchodem speciální zařízení stříká jablíčkovou vůni. Znovu nasaju do nyní opět již brček.Úřednice sakruje a stříká čistící prostředek na sklo přepážky, které někdo asi oslintal nebo co. Je v tom líh, hlásí mi opět miniaturní kanyly, co mám po nasátí místo dýchacích cest.
Znovu si stříknu, ale srdce mi dává svým horečnatým mlácením jasně najevo, že už má mne i všeho stříkání plné zuby, a to kupodivu hlavně toho léčivého. Mám po něm opět průduchy jak nové, ale v hrudi buben.
Pro dnešek už konec stříkání i nasávání, souhlasím.
A zavřu se doma.
A svět vesele stříká dál...
Ivana Dianová
Které z dětí máš nejradši?
Moje starší dcera mi tuhle otázku klade každou chvíli. Vybafne to na mě, když to nejméně čekám. Jestli doufá, že se spletu nebo mě nachytá u nějaké nepřesnosti, těžko říct. Naopak tuším, proč se mě na to ptá.
Ivana Dianová
Nejdůležitější ze všeho je vyčistit si cévy
Nedělám si iluze, že moje cévy jsou křišťálově čisté, prakticky průhledné, a že uplést z nich pružnou pomlázku by byla brnkačka.
Ivana Dianová
Jak jsem zpívala v katolickém kostele svým skoro barytonem koledy
Pro spoustu lidí není podobná aktivita nijak neobvyklá či zarážející. Pro mne to však byla tak ojedinělá a pikantní zkušenost, že jsem se rozhodla ji písemně zpracovat a podělit se o ni.
Ivana Dianová
Krajky. Všude samé krajky
Přehodil mi přes obličej a horní část těla studenou plachtu. Ukázalo se, že má jeden otvor. Tím sáhl dovnitř a ucítila jsem, jak se dotýká mých víček a vzápětí mi na oko nainstaloval nějaký přístroj. Propadla jsem panice.
Ivana Dianová
Předvánoční setkání
Bylo vedro. Seděly jsme zase jednou s mámou u stolku na balkóně s výhledem na celé Nuselské údolí a Pankrác, před sebou poctivé hrnky s kávou, a povídaly jsme si. Letní den jak vyšitý. Brzy budou prázdniny.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
- Počet článků 629
- Celková karma 32,11
- Průměrná čtenost 2036x