Sami jsme v háji a teď tu máme tyhle parazity. Jsou všude a už tu zůstanou na furt, to je jasné, kam by taky šli, tady mají všechno!
Nastoupila jsem do dětmi do posledního vozu jedenáctky. Na zadní plošině už jeden kočárek byl, přesto s námi ještě nastoupily dvě paní se sporťákem. Bez problémů jsme v téhle sestavě ujeli dvě stanice, na třetí přistoupil ještě muž se ženou, tak kolem čtyřiceti, která nesla tak rok a půl starou holčičku. Prázdný kočárek umístili k oněm stávajícím dvěma a začali se rozhlížet po nacpané tramvaji.
"Ornella nechce do kočárku, au, to mě bolí ruce, je těžká jak sfiňa!" začala si stěžovat žena. "Ona je zvyklá, že si sedne sama na sedačku, jako velká," odpovídal hodně zvýšeným hlasem muž a oba začali rentgenovat obsazené sedačky.
"Já ji musím postavit, už nemůžu!" pravila maminka a postavila batole mezi hustě stojící zadnice spolucestujících. Ruku holčička odmítla, takže si vytáhla mobil a holčička se válela po lidech. V zatáčce spadla a navíc se rozjel kočárek, který tatík prve zapomněl zabrzdit. Kočárek i on silně vrazili do kočárků vzadu. Otec se začal hlasitě omlouvat, načež v příští zatáčce upadl na muže na druhé straně.
Nějaká starší paní s povzdechem vstala. "Pojďte si sednout s tou holčičkou, " nabídla svoje místo mamince. Ta si radostně sedla, ale ukázalo se, že malá nechce na klín, chce sama. Hbitě tedy opět vyskočila a pokusila se tam usadit náhle prkenně ztuhlé dítě. Marně. Ukázalo se, že Ornella preferuje sedačku červenou a tako byla, žel, šedá. Matka tedy opět usedla a holčičku postavila do prostoru. Nikdo ze sedících na červené svoji sedačku neobětovalo, takže se opět chopila mobilu.
I otec měl zajímavý mobil. Když přišla třetí zatáčka, opět spadla nejenom malá, ale i on sám, a to opět na nešťastnou skupinku vzadu, včetně kočárku. Opět se dramaticky omluvně zaklínal, až to bylo trapné.
Starší z obou žen mu ukrajinsky odpustila a navíc připojila doušku, že už stejně vystupují. Nevím, jestli opravdu chtěla ven, nebo se rozhodla s dcerou a vnučkou radši doběhnout do cíle pěšky.
Muži se rozšířilo chřípí: "Úkáčka zaj.e.baný, všude se rozlezli jak štěnice! Člověk kvůli nim nemůže ani do tramvaje!" zařval a odplivnul si na podlahu vozu hned vedle dcerky...
