Polykačka
Můj nedávný zážitek je z tohoto rance. Tím obdarovaným jsem byla já sama…
Jisté zdravotní potíže mě dovedly na Internu. Tamější pan doktor, mým odhadem zhruba osmdesátiletý, ale mimořádně vitální a šaramantní pán mi vlídně, ale nesmlouvavě promlouval do mé zbabělé duše. Nelíbily se mu moje potíže a strašně se mu nelíbilo, na co zemřeli oba moji dědové a strýc. „Tak to mi ani neříkejte, dohleto! To mi fakt neříkejte!“ Vynadal mi. Jak to, že jsem nepřišla už před dvěma měsíci!
Mně se taky sice nelíbily moje potíže, ale snažila jsem se vysvětlit, že tohle jím navrhované vyšetření u mě neklapne.
„Mě nadavuje i kartáček na zuby, a to hodně!“ odříkávala jsem zoufale. „Ten šlauch nespolknu, ani kdyby si na mě klekli!“
„Ale spolknete,“ odporoval mi pan doktor, ale pak se přece jenom telefonicky pokusil dostat mě na pracoviště, kde mě silně utlumí, ne- li uspí. Nezdařilo se. Volný termín byl až za půl roku, a to se panu doktorovi zdálo moc dlouho.
„Nechtějte popsat, jaké vyšetření, pro změnu druhým koncem, jsem před lety, asi ve svých dvaaosmdesáti podstoupil já!“ zasmál se na mě povzbudivě. „A přežil jsem!“
To mě dostalo. A tak jsem jednoho rána zaškrábala na dveře jisté odborné ordinace, v ruce propocenou žádanku.
„Taky dete na polykačku?“ zeptal se škodolibě nějaký mladík na lavičce u dveří. “To se ještě uvidí!“ odtušila jsem, a kluk se cynicky zachechtal. Něco v tom smyslu jsem řekla na úvod sestřičce i panu doktorovi.
Zmínila jsem se, že mám jistě jenom žaludeční neurózu. Jsem šíleně nervózní. Tak to je!
Pan doktor v nepromokavé zástěře mě neuvěřitelně pochválil, jak jsem uvědomělá a statečná. Tímhle hlasem veterinář chválí vždy moje psice, naprosto stejná intonace!
Musela jsem si rozepnout pásek i knoflík u džín, aby měl šlauch kudy cestovat. Milá sestřička mi stříkla něco odporného do krku a začalo rodeo.
Už před mnoha a mnoha lety mě naučila moje tehdejší hyperemesis gravidarum zvracet ve všech tóninách. To se mi teď báječně šiklo! Navíc jsem si ověřila, že ani v pokročilejším věku se nedokážu nadavovat potichu.
Taktéž zavedení onoho výzkumného šlauchu se neobešlo bez podobných potupných projevů. Sestra mě hladila a těšila mě líčením průzkumné cesty mým jícnem a žaludkem, dvanáctníkem, měla jsem pocit, že mnou celou. „Pan doktor se dívá, všude se dívá…“
Netuším, jak dlouho to mohlo trvat, ale přišlo mi, že rychlejší a příjemnější by bylo dotyčné partie vyndat a prohlídnout venku na denním světle. „Vy jste ale úplně rudá a zpocená,“ divila se sestřička. „Ještě si kousíček uštípneme…“ Povstala jsem z lůžka a naznačila pohyby, jaké dělá kominík, když vytahuje štětku z komína. Tak to prr! Mě nikdo štípat do žaludku nebude!“
Podle reakcí obou jsem asi byla první, která se takto vzbouřila.
Styděla jsem se hodně. Opravdu. Ponížená na úroveň slizkého rudého červa jsem naslouchala pokynům pana doktora. Z toho uštípnutého vzorku se přesně dozvím, proč je mi občas (často) tak blbě.
No dobře. Co bude, bude. Léky jsem si vzala, ještě jsem si čekala na zprávu. Pokoušela jsem se omluvit. Až se z toho trochu oklepu, přinesu sestřičce kytku. Panebože, již nikdy více!
Pan doktor mi podával zprávu a já mu dojatě děkovala. Loučila jsem se s ním, jako bych měla navždy emigrovat přinejmenším do Austrálie
„No, my dva se tak moc loučit nebudeme,“ usmál se vodič šlauchu, „tak maximálně za měsíc si to zopákneme. To si upřesníme, až přijdou výsledky.“
Nevěřícně a zdrceně jsem si ukázala prstem do úst. „Nee…!“
„No jo, „ odtušil vesele.
"Tak se na vás budeme těšit!"
Ivana Dianová
Babybox. Ano - ne?
Anna tudy procházela už potřetí. Pokaždé, když míjela to místo, maličko zadrhla v chůzi a srdce se jí naopak rozběhlo rychleji. U hlavního vchodu do nemocnice bylo v tuto dobu docela rušno, ale tudy, za rohem, nešel skoro nikdo.
Ivana Dianová
Dej mi znamení
Dobře si pamatuji ten den. Sluneční paprsky se prodíraly skrz štětinaté větve starých borovic, vzduch voněl vodou z nedalekého rybníka a šťastnými výkřiky dovádějících dětí. Písek na pláži mě pálil do šlapek a já koukala do nebe.
Ivana Dianová
S drápy na věčné časy a nikdy jinak, zdá se
"Ještě pár schodů a jsme tam," povzbuzovala mě halasně Vivi a tlačila svými maličkými packami do mých zad. "Hele, až budeme támhle, uvidíme vláček!" lákala mě.
Ivana Dianová
Příběhy z naší rodiny VIII.
Každé dítě by mělo mít blízkou dospělou osobu, se kterou může svobodně rozebírat svoje myšlenky, pocity, zážitky a poznatky ze života. Neměl by to být rodič, ale někdo jiný z rodiny, popřípadě z přátel rodiny. Já jsem měla tetu.
Ivana Dianová
Tři jahodové a jeden prs
Po třídní schůzce chodíme vždycky na zmrzlinu. Já si ji zasloužím, neb jsem vždy umluvená a vyprahlá jak horník, Vivi, která to absolvuje se mnou, za klidnou spoluúčast, Nanda za odměnu. Je to náš rituál.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Vlak bez strojvůdce ujel několik kilometrů, pak vykolejil. Řítil se stovkou
Na železniční trati mezi obcemi Čisovice a Měchenice v okrese Praha-západ vykolejil vlak. V...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Přímý přenos Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Americký podmořský dron inspirovaný rejnokem už není jen vize, prošel testy
Americká společnost Northrop Grumman dokončila testy podvodního plavidla bez posádky (UUV) s...
Jako v komunistickém Československu. Britský novinář obviňuje vlast z cenzury
Velká Británie má problémy se svobodou slova, lidé se bojí říkat nahlas názory o kontroverzních...
Prodej rodinného domu 51 m2, pozemek 568 m2, Plzeň - Výsluní
Výsluní, Plzeň - Litice
4 900 000 Kč
- Počet článků 629
- Celková karma 32,11
- Průměrná čtenost 2036x