Pan Ludvík Hess, krásné zjevení v dnešním světě

Je pro nechtěné dítě lepší, aby bylo někde pohozeno, zhusta předtím i zabito? Nebo být vloženo do babyboxu, ošetřeno, a v nejbližší době nabídnuto k adopci toužebně čekajícím láskyplným novým rodičům?

Nikdy jsem nebyla v situaci člověka, který se zbavuje, ať už z jakéhokoli důvodu svého dítěte. Aniž bych někoho odsuzovala, neb život umí být docela hodně zamotaný a těžký, je to pro mne nepochopitelné. Už vůbec se nedokážu, jako ostatně nikdo, vpravit do pocitů odloženého miminka. Přesto si troufám tvrdit, že přežít má svůj půvab, a to i v případech, že se nikdy (?) nic nedozvím o svých biologických rodičích, o svém původu.

Pan Hess dává svým projektem a celkovým svým přístupem mnoho šancí. Tím, že u nás zavedl a zásadně a všestranně podporuje babyboxy, dává tu největší šanci: miminku na život. Buď docela nový, s novými rodiči, nebo s třeba s rodiči/matkou původními, jimž ale nabízí všestrannou pomoc. Na každém z babyboxů je totiž nabídka podpory pro toho, kdo jej hodlá využít, a já nepochybuju o tom, že jsou myšlena vážně. Tím pan Hess dává vlastně další šance pro biologickou matku, aby se případně nemusela celý život trápit jenom proto, že prostě neměla nejmenší zázemí a podmínky pro to, aby si svoje dítě ponechala.

Jako náhradní matka, která prošla různými přípravami a školeními a která je v kontaktu s jinými "nebio" rodiči, mohu s jistotou prohlásit, že i takto nalezené dítě "bez minulosti", bez anamnézy sociální i zdravotní, bude s láskou přijato novými rodiči. A dle svých i sdílených zkušeností tvrdím, že můžete nakrásně znát anamnézu, ale stejně na vás jako náhradní rodiče vybafne během společného života takových překvápek, že se stejně musíte rychle přizpůsobit a pracovat/ žít, čím vás osud obdařil. Nikdy nic není jisté. To je jediná jistota náhradních rodičů.

Zaznamenala jsem námitky, že počet zabitých novorozeňat se stejně nesnížil. A že do babyboxu dá dítě jenom "zodpovědná" matka, které není jedno, co s dítětem bude. A já se všech, co toto tvrdí, ptám: JAK TO VÍTE?!

Lze spočítat zavražděná miminka? Dá se s jistotou říct, kolik se jich nenašlo? Kolik jich bezdomovci nevyhrábli z kontejneru? Pes nevyčenichal zahrabané v lesoparku? Kolik jich bylo třeba spáleno v kotli? Pohřbeno na soukromé zahradě?

Sečetl někdo tzv. kriminální potraty? Kdy se matka, resp. kdy jí partner/pasák/ ? přivodí v kterékoli fázi těhotenství potrat/přirozený porod? A kdy věta: "Já to dám hned po narození do babyboxu" zachrání život dítěti, možná i jeho rodičce?

A kdo se odváží odpřisáhnout, že nějaká matka jen díky vědomí, že svoje nechtěné dítě odloží právě do tohoto zařízení, plod nakonec nedonosí a dá mu šanci na život tím, že je tam skutečně odnese? Že jí jen díky této možnosti z její zoufalé situace, pro ni neřešitelné situace nehrábne, a nepohne ji to právě k vraždě svého děťátka? 

Pan Ludvík Hess má mou úctu a uznání. I kdyby zachránil jenom jedno jediné miminko.

Znáte tohle?  "Cokoli nejmenšímu z nich učiníte, jako byste učinili mně?"