Je krátce před půlnocí a já zase ještě nespím. Ne že by se mi nechtělo, naopak, spala bych, až bych brečela! Ne že bych neměla kde, vedle v pokoji mám rozestlané letiště: dva polštáře pod hlavu, k tomu ještě jeden maličký, aby se mi před usnutím pohodlně četlo – můj zlozvyk. Zkrátka radost pohledět.
Důvod, proč se obávám ulehnout, je pro hodně lidí nepochopitelný. „Co já bych za to dal/a, to musí být žůůůžo!“ „Jé, ty se máš, to já usnu jak kámen ve vodě a nic si neužiju!“ Zkrátka a dobře: jsem pravidelně označována za nevděčnou frfňu.
No, chtěla bych je vidět na mém místě…
Mám totiž živé sny. Ale velmi, velmi živé!
Tak nedávno jsem například zase pobíhala venku v pyžamu. Bylo vzdušně modré, kytičkované, s límečkem a …s dírou vzadu na kalhotách! Ovšemže jsem potkávala spoustu známých! Skoro celou noc jsem řešila, zda si díru zakrýt rukama nebo dělat, jako že nic, a doufat, že si nikdo nevšimne. Frustrace jak prase, nicméně aspoň mě nic nebolelo.
To včera jsem stavěla dům. To já takhle po nocích stavím často. Pozoruhodné je, že ač ve skutečném životě jsem přímo pověstná svou nešikovností, ve svých pracovitých snech jsem doslova profík. Umím pokládat podlahy, vyvložkovat komín, nahodit stěny (včetně stropu, heč!), už jsem i prorážela okno a nedopadlo to nijak zle!
Zajímavá zkušenost, řeklo by se, tím spíš, že v podobných snech jsem chlap v montérkách, ale…Dovedete si představit, jak jsem ráno zničená? Jsem normálně orvaná jak rybíz! Bolí mě ruce, záda, dokonce se mi na pažích rýsují pěkné svaly! No a hlavně se ráno probudím a barák nikde!
Z jiného soudku je moje pravidelné noční zkoušení z ruštiny. Nevím, proč mě právě ruština ve spánku tolik znepokojuje, ba znechucuje, určitě by se našlo pár předmětů, které mi ve škole šly podstatně hůř, ale je to pokaždé takový trapas, že mám od jisté doby stabilně na nočním stolku česko-ruský i rusko- český slovník. Pro jistotu. Abych zase nebyla za blbce! Když u nás jednou spala tchýně, nemohla se na můj stoleček vynadívat, to bylo řečí…
Mohla bych takto vypočítávat až do rána. Kromě snů, podobných výše uvedeným, bych mohla vzpomenout i snů vyloženě zlých a děsivých, ale k tomu nemám odvahu.
Navíc se mi chce už hrozně spát. Ale vážně příšerně! Já si snad budu muset jít lehnout! Ne! To zas bude! To bude něco! Co jsem komu udělala! Už mi padá hlava. No, co se dá dělat.
Tak dobrou…
